JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3897/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně ČR – m. z. - Pozemkového úřadu L., proti žalované D. M., zastoupené advokátem, o zaplacení 41.844,- Kč, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 25 C 1633/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 13.11.2007, č. j. 29 Co 298/2007-72, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13.11.2007, č. j. 29 Co 298/2007-72, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 9.9.2004, č. j. 25 C 1633/2001- 46, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 41.844 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 7.3.1996 byla uzavřena dohoda mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem zemědělství a žalovanou, v níž žalovaná uznává, že je žalobkyni dlužna uhradit částku 15.812,- Kč, jejichž zaplacení jí bylo stanoveno rozhodnutím Pozemkového úřadu v L., které bylo vydáno dne 15.4.1993 a nabylo právní moci dne 7.5.1993 jako nedoplatek přídělové ceny za státem přidělený zemědělský majetek a v níž se žalovaná zavázala k platbě uvedených peněžních prostředků jednorázově do konce roku 1996. Podle odvolacího soudu jde o dohodu o uznání dluhu co do důvodu a výše ve smyslu § 558 o.z. Ohledně námitky promlčení ve smyslu § 110 odst. 1 věta druhá o.s.ř. vyslovil odvolací soud závěr, že v dané věci by desetiletá promlčecí lhůta uplynula na konci roku 2006, avšak žaloba byla podána dne 24.5.2001. Dále dospěl k závěru, že žalované se nepodařilo prokázat, že její dluh vůči žalobkyni není dán vůbec a nebo je jeho výše podstatně menší.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včas dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Tvrdila existenci dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2, písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř. V dovolání rekapitulovala průběh řízení před soudy obou stupňů. Podle dovolatelky písemné uznání dluhu může být považováno za účinné pouze tehdy, pokud v době, kdy dlužník dluh uznává, má i za to, že dluh skutečně existuje. Namítala, že podle ustanovení § 558 o.z. jde o domněnku vyvratitelnou. Dovolatelka v dovolání zdůvodňovala, že předloženými listinami vyvrátila existenci dluhu. Navrhla proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř.), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Pro obsahovou shodu rozsudků obou stupňů, provázenou předchozí kasací odvolacím soudem, nikoliv však vysloveným závazným právním názorem odvolacího soudu a následnou změnou rozhodnutí soudu prvního stupně, přicházela v úvahu pouze přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., tedy přípustnost pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Tato podmínka přípustnosti dovolání je navíc omezena tím, že se dovoláním napadené rozhodnutí zabývalo právní otázkou, která dosud nebyla judikaturou řešena, nebo byla řešena vyššími soudy rozdílně; dovolání je tu přípustné i pro rozpor řešené právní otázky s hmotným právem, u něhož se ovšem též implicite předpokládá judikatorní závažnost.

Podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Předpokládá se tedy, že dovolací soud bude při posouzení přípustnosti dovolání reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně označí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, Soudní judikatura č. 7/2004, str. 536, implicite též nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. IV. ÚS 414/01, Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23, str. 203 a násl.). V dovolání však nebyla vymezena právní otázka zásadního významu, jejíž řešení by mělo smysl z hlediska judikatury nebo by bylo nesprávné.

V případě přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí se může oprávněným předmětem dovolacího přezkumu stát jen takový dovolací důvod, který odpovídá ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci); ostatní dovolací důvody (odst. 2 písm. a/, odst. 3 téhož ustanovení) se předmětem dovolacího přezkumu, v návaznosti na přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, stát nemohou.

Tvrzení obsažená v dovolání žádný ze znaků přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. (judikatorní přesah či kontradikce, právní otázka řešená v rozporu s hmotným právem) však nenaplnila.

Na základě výše uvedeného dovolací soud podle § 243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. července 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 21. July 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás