JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 205/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatelky J. N., proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 13.8.2004, sp.zn. 21 Co 206/2001, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp.zn. 4 C 451/95 (žalobce Zemědělského družstva P. v P. zastoupeného advokátem, proti žalované J. N., o 17.641,- Kč), takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalujícího zemědělského družstva, podané u soudu 6.3.1995, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov z 20.7.2000, č.j. 4 C 451/95-40. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalované uloženo zaplatit žalujícímu družstvu 17.614,- Kč se smluvní pokutou 0,2% z dlužné částky od 22.3.1994 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalované bylo dále uloženo nahradit žalobci náklady řízení částkou 12.977,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O odvolání žalované proti uvedeném rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně z 13.8.2004, sp.zn. 21 Co 206/2001. Tímto usnesením odvolacího soudu bylo odvolací řízení zastaveno a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolávající se žalovaná podala proti rozsudku soudu prvního stupně tzv. blanketní odvolání bez odůvodnění. K výzvě soudu doplnila své odvolání jen podpisem a sdělila, že odvolání doplnit nemůže, neboť nemá k dispozici potřebnou dokumentaci.

Odvolací soud dále k odvolání žalované připomínal, že doplnění tohoto odvolání bylo nezbytné, protože rozsudkem soudu prvního stupně bylo rozhodnuto o dělitelném plnění, které představovalo jednak úhradu nájemného (17.614,- Kč) a dále smluvní pokutu (12.977,40 Kč) a žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila vady svého odvolání, a to především z hlediska kvantitativního, což tu měl význam pro meze odvolání a promítalo se to i do rozsahu povinnosti k úhradě soudního poplatku. Podle názoru odvolacího soudu bez takového údaje ze strany žalované, není patrno, v jakém rozsahu se má odvolací soud zabývat přezkumem napadeného rozhodnutí“ a odvolatelka také nesplnila ani povinnost uvést v čem spatřuje „nesprávnost rozhodnutí nebo nesprávnost postupu soudu prvního stupně“ v této právní věci. Podle názoru odvolacího soudu tedy odvolání odvolatelky vykazuje vady bránící věcnému vyřízení věci, které nebyly přes poučení ze strany soudu odstraněny v patnáctidenní lhůtě od doručení výzvy soudu z 9.10.2000 a ani později. Odvolací soud proto přikročil k zastavení odvolacího řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto s poukazem na ustanovení § 146 odst. 2, věta první, a § 224 odst. 1 občanského soudního řádu.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalované dne 6.10.2004 a dne 12.11.2004 žalovaná učinila u Nejvyššího soudu ČR podání označené jako „dovolání k usnesení Krajského soudu v Brně z 8.9.2004“.

Okresní soud Brno – venkov svým usnesením z 24.11.2004, č.j. 4 C 451/95-70, vyzval žalovanou J. N., aby ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu doložila, že je při podání dovolání zastupována advokátem a aby o tom soudu předložila plnou moc, aby tak jí zastupující advokát mohl dovolání, sepsané samotnou žalovanou, upravit a doplnit. K doplnění dovolání v soudem stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy soudu (doručené žalované J. N. dne 2.12.2004) však nedošlo.

Při rozhodování o podání žalované z 2.12.2004, označeném jako dovolání, vycházel dovolací soud z přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. (bod 15 hlavy první těchto přechodných ustanovení), podle nichž dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., ale i vydaným po řízením provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle nichž postupoval i odvolací soud při posuzování odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně z 20.6.2000).

Podle ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) dovolatel musel být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 243c občanského soudního řádu (v již uvedeném znění) platila pro řízení u dovolacího soudu ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud nebylo stanoveno něco jiného; ustanovení § 92 a § 95 až 99 však pro řízení u dovolacího soudu neplatilo.

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo: „ Ustanovení § 241 odst.1 občanského soudního řádu o tom, že zůstavitel musí být zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání, je ustanovením donucující povahy, jež nepřipouští vyjímky. Nedostatek tohoto zastoupení je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže dovolatel přes výzvu a poučení ze strany soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude dovolací řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení § 243c občanského soudního řádu a ustanovení § 43 odst. 2 a § 104 odst. 1 občanského soudního řádu.“

Ve smyslu uvedených ustanovení občanského soudního řádu i ve smyslu citovaných právních závěrů z uveřejněné judikatury soudů postupoval dovolací soud i v daném případě a přikročil proto k zastavení řízení o dovolání dovolatelky.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto § 243c odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 224 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 Žalobkyně neměly v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 22. listopadu 2006

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 22. November 2006