JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1922/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání I. S., zastoupené V. Č., proti rozsudku Městského soudu v Praze z 27. 7. 2005, sp. zn. 19 Co 219/2005, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 62/2004 (žalobců: 1. I. S., 2. M. S. a 3. I. S. a 4 E. S., zastoupených V. Č. proti žalované České republice – Ministerstvu financí, 118 15 Praha 1, Letenská 15, o finanční náhradu podle zákona č. 87/1991 Sb.), takto:

Řízení o dovolání dovolatelky I. S. se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobců, podané u soudu 18. 9. 2003, bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 31. 1. 2005, čj. 22 C 62/2004-42, jímž byla zamítnuta žaloba o poskytnutí finanční náhrady podle zákona č. 87/1991 Sb. částkou 120.000,- Kč; bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z 27. 7. 2005, sp. zn. 19 Co 219/2005. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen „ve vztahu k žalobkyni I. S. co do částky 60.000,- Kč“; ve vztahu ke všem žalobcům co do částky 60.000,- Kč byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Bylo také rozhodnuto, že žalobkyně I. S. a žalovaná nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci (zmocněnci) žalobců dne 16. 9. 2005 a dovolání proti tomuto rozsudku bylo dne 10. 10. 2005 podáno u Obvodního soudu pro Prahu 1 jen ze strany žalobkyně I. S. Toto dovolání nebylo sepsáno za dovolatelku advokátem.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením z 31. 10. 2005, čj. 22 C 62/2004-65, vyzval k doplnění dovolání tak, aby obsahovalo náležitosti ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 a § 241a občanského soudního řádu a také k tomu, aby dovolání bylo sepsáno advokátem s doložením toho, že dovolatelka je v řízení o dovolání zastoupena advokátem. Žalobkyně I. S. podala proti tomuto usnesení odvolání, které Městský soud v Praze usnesením 25. 4. 2006, sp. zn. 19 Co 205/2006 odmítl. Toto usnesení bylo zmocněnci žalobkyně doručeno dne 24. 5. 2006.

Žalobkyně I. S. požádala 21. 11. 2005 o prodloužení lhůty k doplnění dovolání, ale této žádosti nebylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 z 25. 1. 2006, čj. 22 C 62/2004-72, vyhověno. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně I. S. odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením z 25. 4. 2006, sp. zn. 19 Co 162/2006, a to tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno.

Soud prvního stupně dne 16. 6. 2006 předložil dovolacímu soudu dovolání žalobkyně Ireny Strádalové po té, když k doplnění dovolání a k doložení zastoupení dovolatelky advokátem nedošlo.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b občanského soudního řádu; notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Podle ustanovení § 241 odst. 2 občanského soudního řádu, nemá-li dovolatel právnické vzdělání musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b občanského soudního řádu, která má právnické vzdělání.

V daném případě dovolatelka nebyla zastoupena advokátem, notářem, ani osobou uvedenou v § 21 nebo § 21a anebo v § 21b občanského soudního řádu, která má právnické vzdělání. Výzvě soudu prvního stupně z 31. 10. 2005 k doplnění dovolání a k doložení zastupování dovolatelky advokátem nebylo vyhověno v době od 31. 10. 2005 do 16. 6. 2006, tedy v době téměř osmi měsíců, třebaže nebylo vyhověno žádosti dovolatelky o prodloužení lhůty k tomuto doplnění dovolání.

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo, že nedostatek zastoupení dovolatele advokátem (uloženého zákonem) je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže tedy dovolatel přes výzvu soudu a přes poučení ze strany soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude dovolací řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení § 243c odst. 1 občanského soudního řádu a ustanovení § 43 odst. 2 a § 104 odst. 1 občanského soudního řádu.

Takto tedy dovolací soud postupoval i v daném případě v řízení odovolání dovolatelky, která podala dovolání, aniž byla zastoupena advokátem, třebaže nemá sama právnické vzdělání, a přes výzvy a poučení soudu vady svého dovolání v soudem stanovené lhůtě, ale i v průběhu dalších měsíců neodstranila.

Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a dalším účastníkům řízení o dovolání náklady řízení v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 31. srpna 2006

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 31. August 2006