JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1768/2004

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Ireny Hladíkové a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce V. P. proti žalovanému označenému O., a.s., S. m., o.z., o nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření nájemní smlouvy a o zaplacení částky 750.000,- Kč, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.2.2004, č.j. 15 Co 107/2004-81, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě výše označeným bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 8.2.2002, č.j. 15 C 203/97-66, kterým byla odmítnuta žaloba ve věci ze dne 17.12. 1996, podaná u soudu dne 12.8.1997. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žaloba vykazovala podstatné vady spočívající v neurčitém označení žalovaného, v absenci skutkových tvrzení ve vztahu k petitu o zaplacení částky 750.000,-Kč a neurčitosti vymezení petitu ohledně smlouvy, jejíhož uzavření se žalobce domáhal.V době od 11.12.1998 (den doručení usnesení s výzvou k odstranění vad podání žaloby) do 27.2.2004 (den rozhodování odvolacího soudu) žalobce vady neodstranil. Podání žaloby bylo proto správně soudem prvního stupně odmítnuto pro neprojednatelnost žaloby podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení; žalovanému náklady nevznikly.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 239 odst. 3 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) a dovolací důvod o § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř. Odvolacím důvodem dovolatele byla skutečnost, že soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí žaloby ve dni, ve kterém současně rozhodl o zamítnutí ustanovení zástupce dovolateli, čímž žalobci znemožnil domoci se svých práv u nestranného a nezávislého soudu. Dovolatel žádal ustanovení zástupce z důvodu, že nebylo v jeho schopnostech odstranit vady žalobního návrhu tak, aby žaloba byla projednatelná a mohlo o ní být meritorně rozhodnuto. Bylo tak přímo dotčeno právo žalobce domoci se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, vymezené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Argumentace odvolacího soudu o převzetí zastoupení advokátem je nevýznamná, když k převzetí zastoupení došlo až po podání odvolání proti prvoinstančnímu usnesení soudu dovolatelem a odvolací soud se tedy měl zabývat důvody odvolání; nikoli skutečností, že dovolatel se následně nechal zastupovat advokátem. Řízení je tak postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud se nevypořádal s odvolacími důvody a rozhodnutí opřel o skutečnosti, které nastaly teprve po podání odvolání a nemohly mít vliv na rozhodnutí prvoinstančního soudu.

Napadené usnesení tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud České republiky jako dovolací soud zjistil, že dovolání podala v dovolací lhůtě k němu oprávněná osoba, zastoupená advokátem (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o.s.ř.).

Dovolání je přípustné podle § 239 odst. 3 o.s.ř.; napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby.

Dovolací důvody uplatněné dovolatelem nejsou dány.

Předně skutečnosti, které dovolatel označuje jako vady řízení podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., lze podřadit pouze pod tvrzené nesprávné právní posouzení věci.

Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 10.4.2001, č.j. 15 C 203/97-59, zamítl soud prvního stupně žádost dovolatele o ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1, věta první o.s.ř. v návaznosti na § 138 odst. 1 o.s.ř. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 8.2.2002, č.j.15 C 203/97-65, bylo odmítnuto odvolání dovolatele proti citovanému usnesení jako opožděné; usnesení napadené opožděným odvoláním nabylo právní moci dne 8.5.2001. Proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 8.2.2002, č.j. 15 C 203/97-65, dovolatel odvolání nepodal. Dne 8.2.2002 rozhodoval tedy soud prvního stupně o odmítnutí odvolání, nikoli o zamítnutí žádosti dovolatele o ustanovení zástupce, jak tvrdí dovolatel.

Odvolací soud v napadeném usnesení věcně správně posoudil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 8.2.2002, č.j. 15 C 203/97-66, kterým bylo podání žaloby odmítnuto, stejně jako správně posoudil postup soudu prvního stupně před vydáním rozhodnutí napadeného odvoláním. Dovolatel byl usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 7.12.1998, č.j. 15 C 203/97-33, vyzván k odstranění vad podání žaloby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení podle § 43 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na § 79 odst. 1 o.s.ř. Toto usnesení bylo dovolateli doručeno dne 11.12.1998 v souladu s § 46 odst. 1, 2 o.s.ř. Pokud dovolatel nepodal odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto jeho opožděné odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, pak se dovolatel nemůže nyní v jím naznačených souvislostech dovolávat ochrany svých práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovolatel totiž nevyčerpal všechny opravné prostředky umožňující mu zajištění spravedlivé ochrany jeho práv, ač byl soudem o právu podat odvolání řádně poučen (subsidiarita ústavních práv). Na tomto právním hodnocení nemůže nic zvrátit skutečnost, že odvolací soud dále uvádí v odůvodnění napadeného rozhodnutí neodstranění vad podání žaloby ani do rozhodování odvolacího soudu. Odvolací soud tím měl zřejmě na mysli obvyklý postup v obdobných věcech, kdy odstraní – li odvolatel nedostatky podání po rozhodnutí soudu o odmítnutí podání do rozhodnutí odvolacího soudu, pak odvolací soudy k této skutečnosti přihlížejí a zrušují rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí podání a vrací věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud tedy posoudil napadené rozhodnutí odvolacího soudu jako věcně správné (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.) a dovolání zamítl podle § 243b odst. 2 o.s.ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř.; žalovanému náklady řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 24. září 2004

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.

předseda senátu

Vydáno: 24. September 2004