JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1392/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatelky MUDr. J. Š. – R., zastoupené JUDr. L. P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17.12.2003, sp.zn. 19 Co 431/2003, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. 5 C 50/2001 (žalobkyně MUDr. J. Š.-R., zastoupené JUDr. L. P., proti žalovanému Bytovému podniku P., s.p., zastoupenému advokátem, o vydání nemovitostí, za účasti vedlejších účastníků na straně žalovaného 1. Ing. A. S., a 2. J. S., takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě, podané v této právní věci dne 4.2.1992, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 z 24.6.2005, čj. 5 C 50/2001-107, jímž byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovaného vydat žalobkyni J. Š.-R. ideální podíl na nemovitostech – domu čp. 1720, stavebního pozemku č. 1332 a zahrady parc. č. 71/12 v katastrálním území P.-D. Tímto rozsudkem bylo také rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalující stranou a žalovaným nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení a že také mezi žalující stranou a vedlejšími účastníky řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

O odvolání žalobkyně MUDr. J. Š.-R. proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze 17.12.2003, sp.zn. 19 Co 431/2003. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně změněn jen tak, že „se zamítá žaloba na vydání ideální poloviny domu čp. 1720 a stavební parcely č. kat. 1332 a zahrady č. kat. 71/13 v katastrálním území P.-D., event. na vydání 1/6 těchto nemovitostí“. Bylo také rozhodnuto, že žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a že ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejšími účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 5.075 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobkyni (k rukám jejího zástupce na základě plné moci) dne 1.3.2004). Ze strany žalobkyně MUDr. J. Š.-R. bylo dne 27.4.2004 podáno ve stručném znění dovolání, v němž žalobkyně pokládala své dovolání za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ a odst. 3 občanského soudního řádu a jako dovolací důvod dovolatelka uplatňovala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; dovolatelka navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení.

K výzvě soudu prvního stupně z 30.11.2004 k doplnění náležitostí dovolání zaslala pak žalobkyně MUDr. J. Š.-R. podání ke spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp.zn. 5 C 50/2001, doručené soudu 3.4.2006, v němž uvedla: „nebudu podávat dovolání v případě této restituční žaloby“.

Obvodní soud pro Prahu 6 dne 2.5.2006 předložil uvedený spis dovolacímu soudu k posouzení otázky zastavení odvolacího řízení v důsledku zpětvzetí dovolání žalobkyní MUDr. J. Š.-R. jejím podáním doručeným soudu prvního stupně 3.4.2006.

Podle ustanovení § 243b odst. 5 občanského soudního řádu vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.

Podle ustanovení § 41 odst. 2 občanského soudního řádu posuzuje soud každý úkon účastníka občanského soudního řízení podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

Uvedené podání žalobkyně MUDr. J. Š.-R. svým obsahem i účelem má povahu zpětvzetí dovolání proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze ze 17.12.2003, sp.zn. 19 Co 431/2003, a to bez uvedení nějaké výjimky ohledně některého z výroků tohoto rozsudku odvolacího soudu; šlo tedy o zpětvzetí dovolání v celém rozsahu.

Dovolací soud proto postupoval podle již citovaného ustanovení § 243b odst. 5 občanského soudního řádu a řízení o dovolání zastavil.

K uložení náhrady nákladů dovolacího řízení, vynaložených žalovaným na vyjádření k dovolání žalobkyně, nebyly shledány předpoklady podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 i § 146 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 8. srpna 2006

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu

Vydáno: 08. August 2006