JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1386/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce L. K., zastoupeného advokátem, proti žalované Základní organizaci z. Č., o určení neplatnosti vyloučení člena, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 17 C 184/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2004, č.j. 22 Co 264/2004-17, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3.5.2004, č.j. 17 C 184/2003-12, odmítl podání žalobce, došlé soudu 8.12.2003, kterým bylo doplněno podání, došlé soudu 26.8.2003.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30.6.2004, č.j. 22 Co 264/2004-17, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že podání žalobce došlé 26.8.2003 soudu prvního stupně nemá náležitosti žaloby a je tedy nejasné, čeho se žalobce domáhá. Podle odvolacího soudu nebylo jednoznačně uvedeno, zda, kdy, jakým rozhodnutím a kterého subjektu byl žalobce vyloučen. Vyslovil, že též návrh žalobního petitu nemá náležitosti, neboť není zřejmé, zda se domáhá určení práva nebo právního vztahu nebo plnění a jakého. Dále zaujal názor, že ani v podání došlém soudu dne 8.12.2003, kterým byla částečně odstraněna nejasnost v označení účastníků řízení a předmětu řízení, v němž žalobce uvedl, že žaloba směřuje proti Základní organizaci z. Č., a že se jedná se o určení neplatnosti vyloučení člena Č. Z., nebyly vylíčeny dostatečně rozhodující skutečnosti, neboť není označeno rozhodnutí, jehož rozpor s předpisy nebo stanovami má být posouzen. Podle odvolacího z listiny ze dne 27.2.2003 není patrné, že se jedná o rozhodnutí o vyloučení a kdy k němu došlo a rovněž nebylo uvedeno, kdy případné rozhodnutí o vyloučení žalobce obdržel. Uzavřel, že nadále nebyl přijatelně formulován žalobní petit.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobci dne 18.8.2004 a žalobce podal dovolání dne 18.10.2004, které doplnil podáním došlým dne 5.12.2005 a 14.1.2005. Ve vlastnoručně psaném dovolání dovolatel navrhl, aby dovolací soud vyslovil, zda došlo k jeho platnému nebo neplatnému vyloučení z členství v ZO Č. a aby potvrdil, že dovolatel je nadále právoplatným členem ZO Č.. V dovolání však neuvedl, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů a nevymezil rozsah dovolání.

Soud prvního stupně v rámci svých přípravných úkonů (§ 208 a násl. o.s.ř.) vyzval usnesením ze dne 14.12.2004, č.j. 17 C 184/2003-22, žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Výše uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 5.1.2004. Soud prvního stupně dále usnesením ze dne 26.9.2005, č.j. 17 C 184/2003-35, přiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a tentýž soud usnesením ze dne 10.1.2006, č.j. 17 C 184/2003-37 (č.l. 37), ustanovil dovolateli zástupce, advokáta, které nabylo právní moci dne 28.2.2006.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř.), avšak dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle § 241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a nebo § 21b, která má právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5.2.2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o.s.ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu - jak uvedeno výše - lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o.s.ř.) a dovolání žalobce, podané ještě v zákonné lhůtě, postrádá specifikaci rozsahu dovolání spolu s označením dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, nelze v dovolacím řízení pro tyto nedostatky dovolání pokračovat.

Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalované v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2006

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 27. June 2006