JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1180/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce M. B., zastoupeného advokátem, proti žalované J. K., zastoupené advokátem, o 75.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 6 C 567/2005, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.1.2006, č.j. 37 Co 461/2005-36, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Brně výše označeným byl ve výroku I. potvrzen výrok I. rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 19. 10. 2005, č.j. 6 C 567/2005-21, kterým bylo řízení zastaveno. Výrokem II. usnesení odvolacího soudu bylo prvostupňové usnesení (jeho výrok II.) změněno tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. přiznal odvolací soud žalované vůči žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4.012,50 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, směřující pouze do jeho výroků II., III. o nákladech řízení. Dovolatelka žádala, aby dovolací soud v napadeném rozsahu zrušil usnesení odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Žalovaná podala dovolání prostřednictvím právního zástupce v zákonné lhůtě.

Dovolání však není přípustné.

Právní úprava dovolání nepřipouští, aby bylo podáno dovolání pouze proti akcesorickému výroku o nákladech řízení. Tento závěr, vyplývající ostatně a contrario ze znění právního předpisu (§ 237 a násl. o.s.ř.), podepřel Nejvyšší soud – jak bude níže zmíněno - opakovaně svou judikaturou. Lze také citovat Komentář k občanskému soudnímu řádu autorů Bureše, Drápala, Mazance a kol., uvádějící k § 237 o. s. ř. (C. H. Beck, Praha 2001, 5. vydání, str. 984), že dovolání je podle odst. 1 tohoto ustanovení přípustné jen proti výrokům rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé; ve vedlejších výrocích, včetně výroku o nákladech řízení, není přípustné rozhodnutí dovoláním samostatně napadnout (nehledě na to, že by v této věci musel být tvrzen zásadní význam po právní stránce, viz § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).

V usnesení ze dne 30.11.1992, sp. zn. 3 Cdon 105/92 (publikováno jako R 9/1994 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), je deklarováno, že dovolání jen proti výroku odvolacího soudu o nákladech řízení, majícímu povahu usnesení, není přípustné. Týž právní závěr učinil Nejvyšší soud například i ve svém usnesení ze dne 31.1.2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001 (R 4/2003).

Dovolací soud proto dovolání strany žalované odmítl, a to podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř.

Žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 21. listopadu 2006

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.

předseda senátu

Vydáno: 21. November 2006