JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Nd 66/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci péče o nezletilé K., L., a L., P., zastoupené Městským úřadem Š. jako opatrovníkem, děti matky R. P., a otce L. P., o zrušení ústavní výchovy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 10 Nc 2/2000, k návrhu otce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 10 Nc 2/2000 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Kutné Hoře.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu Brno-venkov je vedeno řízení ve věci péče o nezletilé K., L. a L. P. o návrzích rodičů na zrušení ústavní výchovy nezletilých.

U jednání dne 14.2.2005 otec namítl „nepříslušnost soudu“ a navrhl, „aby věc byla delegována OS v Kutné Hoře“, protože tento soud (tj. Okresní soud Brno-venkov) nehájí zájmy jeho dětí a protože by to bylo výhodnější i pro matku, která se zdržuje v Č.“. Dne 6. 1. 2006 otec uvedl do protokolu sepsaného před Okresním soudem Brno-venkov, že trvá na tom, aby věc projednával Okresní soud v Kutné Hoře, neboť Okresní soud Brno-venkov nehájí zájmy jeho dětí, je tam proti němu „veden komplot“, „rozsudky jsou vyhotovovány tak, jak si přeje pan L.“. Matka si podle názoru otce nepřebírá záměrně obsílky, proto si otec myslí, že bude lepší, když věc bude projednávat soud v místě bydliště matky. Otec uvedl, že je si vědom, že příslušným je Okresní soud Brno-venkov, v jehož obvodu mají nezletilé děti bydliště.

Matka ani opatrovník s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Kutné Hoře nesouhlasili.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), návrh otce na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle § 88 písm. c) o.s.ř. je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště.

Podle § 177 odst. 2 o.s.ř. změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost ve věcech péče o nezletilé, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého.

Ustanovení § 177 odst. 2 o.s.ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1 věty druhé o.s.ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 88 písm. c) o.s.ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o.s.ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé nelze použít, a nelze proto z důvodů vhodnosti takovou věc přikázat jinému soudu. Ve prospěch tohoto názoru (jejž Nejvyšší soud vyslovil již např. v usnesení ze dne 25.2.2004, sp. zn. 26 Nd 213/2003) svědčí úvaha, že rozhodujícím hlediskem pro případnou změnu místní příslušnosti (a koneckonců pro každé rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé) je zájem nezletilých dětí, nad nímž důvody vhodnosti, jichž se dovolává některý z rodičů, nemohou převážit. Tento závěr odpovídá i rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněnému pod č. 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž se uvádí, že změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle § 177 odst. 2 o.s.ř. Konečně nelze přehlédnout důsledky opačného výkladu, kdy přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti by problematizovalo možnost přenesení příslušnosti v dalším průběhu řízení, neboť by vznikly pochybnosti o tom, zda změna okolností významných pro určení místní příslušnosti (které pro založení příslušnosti postupem podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nebyly významné) by mohla odůvodnit postup podle § 177 odst. 2 o.s.ř.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu otce na přikázání věci Okresnímu soudu v Kutné Hoře podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.

Pro úplnost lze dodat, že uvedenými závěry není dotčena možnost přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o.s.ř., jež však přichází v úvahu pouze za situace, že soudci příslušného soudu jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci z důvodů stanovených v § 14 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2006

JUDr. Robert W a l t r , v.r.

předseda senátu

Vydáno: 26. April 2006