JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Nd 226/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce J. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o ochranu osobnosti, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 140/2002, o námitce podjatosti, takto:

Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 140/2002.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce současně s odvoláním proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2002, č. j. 23 C 146/98-54, kterým bylo přerušeno řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. „pro usnesení VS 1 Co 135/96-29 ze dne 29. 11. 1996“ s tím, že na něho „byl podán návrh na zkoumání způsobilosti k právním úkonům pro porušování principu v právech dle čl. 89 Ústavy ČR“.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2002, č. j. 23 C 146/98-61, doručeným žalobci dne 28. 6. 2002, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 15-ti dnů od doručení odstranil vady námitky podjatosti tím, že uvede, jaký poměr má JUDr. Z. k souzené věci a k účastníkům řízení, v čem spatřuje důvod, pro který pochybuje o nepodjatosti tohoto soudce, kdy se o tomto důvodu dozvěděl a jakými důkazy jej hodlá prokazovat, jinak nebude možné k námitce podjatosti přihlédnout.

V podání ze dne 9. 7. 2002 žalobce uvedl, že „o podjatosti JUDr. J. Z. se zatím nedozvěděl, protože mu dosud nebyl doručen nález Ústavního soudu ve věci rozhodnutí 1 Co 135/96-29“. Proti usnesení JUDr. Z. byl podán „návrh k přezkoumání Ústavnímu soudu v Brně podle čl. 89 Ústavy ve smyslu nálezů Ústavního soudu sp. zn. III 74/94, později I ÚS 388/97“.

Předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. se k žalobcem vznesené námitce podjatosti vyjádřil tak, že k účastníkům a k věci má výlučně úřední poměr daný tím, že se má podle rozvrhu práce podílet na projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 140/2002.

Podle ust. § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ust. § 15a odst. 1, věty první, o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce v návrhu na vyloučení soudce i v jeho doplnění jako důvod, který zakládá pochybnost o nepodjatosti soudce JUDr. Z., uvedl rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 Co 135/96-29 ze dne 29. 11. 1996. Okolnosti, které spočívají v rozhodování soudce v jiných věcech, však nemohou být důvodem k pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 14 odst. 4 o. s. ř.) a nejsou důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci ani za situace, že byl podán návrh na přezkoumání jeho rozhodnutí Ústavnímu soudu. Protože z vyjádření JUDr. Z. ani z obsahu spisu zákonné důvody k vyloučení JUDr. Z. z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. října 2002

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 17. October 2002