JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 4865/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce JUDr. J. K., proti žalované Č. a. k., zastoupené advokátem, o zrušení pozastavení výkonu advokacie, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 12/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, takto:

I. Dovolání proti měnícímu výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, se zamítá, jinak se dovolání odmítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 19. 12. 2007, č. j. 12 C 12/2007-30, uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku odstranit záznam o pozastavení výkonu advokacie u žalobce ze seznamu advokátů a z internetových stránek Č. a. k.; zamítl žalobní návrh, aby soud zrušil záznam o pozastavení výkonu advokacie u žalobce v seznamu advokátů vedeném u Č. a. k. a aby uložil žalované povinnost vydat žalobci osvědčení číslo ze dne 20. 9. 2006 včetně průkazu advokáta; rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení. Obvodní soud vyšel ze zjištění, že na majetek žalobce byl dne 30. 12. 1998 prohlášen konkurs, že usnesení o prohlášení konkursu je pravomocné nejpozději od r. 2004 a že z důvodu prohlášení konkursu představenstvo Č. a. k. (dále jen „ČAK“) rozhodlo dne 15. 2. 1999 o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. Žalobce byl ke dni 20. 9. 2006 ke své žádosti znovu zapsán do seznamu advokátů, k témuž dni ČAK zaznamenala v seznamu advokátů u žalobce pozastavení výkonu advokacie. Obvodní soud konstatoval s poukazem na § 55b odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, že zákon nezakládá soudu právo svým rozhodnutím zrušit záznam o pozastavení výkonu advokacie uvedený v seznamu advokátů, proto v této části žalobu zamítl. Dále dospěl k závěru, že ČAK učinila záznam o pozastavení výkonu advokacie žalobcem v seznamu advokátů nesprávně. ČAK v souladu s § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění účinném do 4. 10. 1999 rozhodla o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. Podle § 8b odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění účinném od 5. 10. 1999 (dále „zákon č. 85/1996 Sb.“ nebo jen „zákon“) dojde prohlášením konkursu na majetek advokáta k pozastavení výkonu advokacie a podle § 7b odst. 1 písm. b) [správně písm. e)] zákona je dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. ČAK o těchto následcích nerozhoduje, pouze je v seznamu poznamenává. Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb. pak vyplývá, že jednou z podmínek zápisu do seznamu advokátů je, že žadatel nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů dle § 7b odst. 1 písm. e) zákona, nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let. Obvodní soud dovodil, že žalobce, který v r. 2006 požádal o zapsání do seznamu advokátů, ačkoli u něho trvaly účinky pravomocně prohlášeného konkursu, neměl být do seznamu zapsán, byl-li však zapsán, stal se advokátem a dopadly na něj účinky § 7b odst. 1 písm. e) zákona, tj. byl a dosud je vyškrtnut ze seznamu advokátů, ČAK tudíž pochybila, pokud v seznamu advokátů vyznačila, že žalobce má pozastaven výkon advokacie. Z těchto důvodů soud vyhověl návrhu na uložení povinnosti žalované odstranit záznam o pozastavení výkonu advokacie u žalobce ze seznamu advokátů a z internetových stránek ČAK. Žalobce však nemá právo vykonávat advokacii, soud proto zamítl jeho návrh na uložení povinnosti vydat mu osvědčení o zápisu do seznamu advokátů včetně průkazu advokáta.

K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změnil tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti odstranit záznam o pozastavení jeho výkonu advokacie v seznamu advokátů a z internetových stránek ČAK, v zamítavém výroku a ve výroku o nákladech řízení rozsudek potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, avšak zčásti odlišně jej právně posoudil. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že soud není oprávněn zrušit záznam o pozastavení výkonu advokacie v seznamu advokátů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že byl-li žalobce ode dne 20. 9. 2006 znovu zapsán do seznamu advokátů, postupovala žalovaná správně, jestliže z důvodu stále probíhajícího konkursního řízení u něj pozastavila výkon advokacie a záznam o tom byla podle § 8a odst. 2 povinna vyznačit v seznamu advokátů, potažmo i na internetových stránkách.

Proti tomuto rozsudku (do všech jeho výroků) podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a), odst. 3 o. s. ř. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že odvolací soud pominul kogentní ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) o.s.ř., kde je uvedeno, že advokátovi je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu. K prohlášení konkursu na majetek žalobce došlo 30. 12. 1998, konkursní řízení dosud pokračuje, den 20. 9. 2006 nebyl tedy dnem prohlášení konkursu a žalobce již byl na dobu osmi let vyškrtnut ze seznamu advokátů. Dle § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění účinném v době prohlášení konkursu bylo možno pozastavit výkon advokacie pouze na dobu od zahájení řízení do vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že se touto otázkou vůbec nezabýval, čímž postupoval v rozporu s hmotným právem a porušil právo žalobce na spravedlivý proces. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je věcně správné, zrekapitulovala skutkový stav věci a svůj právní názor, že podle stávající právní úpravy je trvání konkursního řízení na majetek bývalého advokáta překážkou výkonu advokacie, ovšem nikoli z důvodu nezapsání do seznamu, na které má advokát právní nárok, ale z důvodu pozastavení výkonu advokacie, a to až do skončení konkursního řízení. Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto, a pro případ, že se dovolací soud přikloní k výkladu počátku pětileté lhůty dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb. zastávanému žalobcem, navrhla, aby dovolací soud řízení přerušil a navrhl Ústavnímu soudu zrušit část citovaného ustanovení vyjádřenou slovy „nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let“.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, jenž má právnické vzdělání, dospěl k závěru, že dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., zatímco dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu přípustné není.

Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř.) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V dovolání proti potvrzujícímu výroku o věci samé není uvedena žádná argumentace, jíž by se dovolatel byť jen pokusil zpochybnit právní závěr soudů obou stupňů, že zrušení záznamu o pozastavení výkonu advokacie v seznamu advokátů nemá oporu v zákoně a že pokud žalobce není oprávněn vykonávat advokacii, není žalovaná povinna mu vydat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a průkaz advokáta. Za této situace (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody) nelze napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o věci samé považovat za rozhodnutí zásadního právního významu.

Dovoláním rovněž napadený výrok o nákladech řízení, ač je součástí rozsudku, má povahu usnesení, jímž se nerozhoduje ve věci samé, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, je přípustné, avšak není důvodné.

Předmětem dovolacího přezkumu v této věci je řešení otázky právního postavení advokáta, který byl před účinností zákona č. 210/1999 Sb. (jímž byl novelizován zákon č. 85/1996 Sb.) vyškrtnut ze seznamu advokátů z důvodu prohlášení konkursu na jeho majetek a po účinnosti citované novely (5. 10. 1999) požádal o zapsání do seznamu advokátů. Na poměry takového advokáta je třeba zásadně aplikovat ustanovení novelizovaného předpisu, pokud přechodná ustanovení k zákonu č. 210/1999 Sb. nestanoví jinak. Přitom je třeba ustanovení zákona vykládat v jejich vzájemné souvislosti a s respektováním účelu zákona, jímž je řádný výkon advokacie při zachování oprávněných zájmů klientů. Se zřetelem k uvedeným hlediskům dovolací soud souhlasí s právním názorem žalované, že po uplynutí doby 5 let od vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodu prohlášení konkursu (§ 5 odst. 1 písm. f/ zákona č. 85/1996 Sb.) nelze (při splnění dalších zákonem stanovených předpokladů) bránit zápisu advokáta do seznamu advokátů. Na druhé straně z ustanovení § 7b odst. 1 písm. e) a § 8b odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb. vyplývá, že zákon brání tomu, aby advokacii vykonávaly osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, a to především v zájmu ochrany klientů, jimž advokát (objektivně) odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 zákona). Proto ačkoli doslovné znění § 8b odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb. váže počátek pozastavení výkonu advokacie ke dni, kdy nastaly právní účinky konkursu, je třeba ve specifické situaci, kdy advokát byl vyškrtnut ze seznamu advokátů, za pomoci teleologického a systematického výkladu dospět k závěru, že nebylo-li konkursní řízení po uplynutí 5 let od vyškrtnutí advokáta ze seznamu skončeno a advokát byl znovu zapsán do seznamu, nastávají (obnovují se) dnem tohoto zápisu ze zákona účinky pozastavení výkonu advokacie dle § 8b odst. 1 písm. a) zákona a ČAK je povinna pozastavení výkonu advokacie zaznamenat v seznamu advokátů (§ 8b odst. 2 zákona). Pokud tak žalovaná v daném případě postupovala, jednala v souladu se zákonem a požadavek žalobce na odstranění uvedeného záznamu není oprávněný.

Rozsudek odvolacího soudu je tedy v rozsahu, v němž je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný, dovolací soud proto dovolání žalobce v tomto rozsahu zamítl podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 150 o.s.ř. a žalované, jež by měla zásadně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nebyla náhrada přiznána z důvodů zvláštního zřetele hodných, spočívajících v tom, že a) žalobce byl s ohledem na osobní poměry osvobozen od soudních poplatků, b) žalovaný je právnickou osobou, jejíž kolektivní statutární orgán je složen z osob nepochybně kvalifikovaných k ochraně zájmů žalovaného v soudním řízení, a c) podstatná část vyjádření k dovolání je doslovnou reprodukcí odvolání podaného v téže věci.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. dubna 2009

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 23. April 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. od 26 000,-