JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 2746/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jaroslava Bureše v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., zastoupené advokátkou, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 153/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2005, č. j. 11 Co 403/2004-75, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2005, č. j. 11 Co 403/2004-75, byl potvrzen rozsudek ze dne 24. 8. 2004, č. j. 10 C 153/2003-59, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu na zaplacení částky 177.000,- Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 25. 7. 2005 dovolání, jehož součástí učinila rovněž žádost o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení a žádost o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Prostřednictvím ustanovené zástupkyně pak žalobkyně dne 1. 8. 2006 podala dovolání, v němž navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.

Podle ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. se lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu s poučením o lhůtě a místu podání dovolání byl doručen zástupkyni žalobkyně dne 6. 4. 2005. Tímto dnem tedy počala běžet lhůta k podání dovolání (opravné usnesení vydáno nebylo), tj. od 6. 4. 2005, která skončila dne 6. 6. 2005 (pondělí). Podání žalobkyně, byť datované dnem 30. 5. 2005, označené jako „dovolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2005“, bylo podáno k poštovní přepravě dne 25. 7. 2005. Je tedy zřejmé, že dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání žalobkyně bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout. Později podané dovolání, sepsané zástupkyní ustanovenou pro dovolací řízení, na tom nic nemění, neboť dovolací lhůta marně uplynula již před podáním dovolání ze strany žalobkyně samotné. Proto bylo dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218a o.s.ř. odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2006

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 24. October 2006