JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1043/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. v právní věci žalobce S. M., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 197/2004, k dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 12. 2005, č. j. 19 Co 563/2005-81, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal placení částky 500.000,- Kč měsíčně za období od 1. 8. 1999 do 30. 4. 2004 s tím, aby od 1. 5. 2004 byla tato částka navýšena o procentní nárůst inflace a o procentní nárůst průměrného výdělku (č. l. 1 - 10 spisu).

Poté, co Krajský soud v Hradci Králové zrušil rozsudek soudu I. stupně, jímž byla žaloba zamítnuta, a soudu I. stupně uložil, aby se pokusil o odstranění vad žaloby, která není projednatelná pro nedostatek skutkových tvrzení, Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 3. 5. 2005, č. j. 11 C 197/2004-64, vyzval žalobce prostřednictvím jeho zástupkyně k doplnění žalobních tvrzení, jakými rozhodnutími soudu mu byla způsobena škoda, zda a kdy tato rozhodnutí byla zrušena a z jakých důvodů, jak mu těmito rozhodnutími měla být způsobena škoda (včetně způsobu vyčíslení škody ve výši 500.000,- Kč měsíčně), i popisu příčinné souvislosti mezi vydáním zmíněných rozhodnutí a vznikem škody. Žalobce byl zároveň poučen o možných následcích nesplnění dané výzvy ve smyslu 43 odst. 2 o. s. ř. (odmítnutí žaloby).

Na tuto výzvu, doručenou jeho zástupkyni dne 31. 5. 2005, reagoval žalobce podáním ze dne 13. 6. 2005, v němž jeho zástupkyně uvedla, že všechny podstatné skutečnosti žalobce již pojmenoval ve věcech, které jsou vedeny u téhož okresního soudu s tím, že zásadním rozhodnutím, kterým mu byla způsobena škoda, je rozhodnutí Okresního soudu v Šumperku, na jehož základě byl dodán do psychiatrické léčebny ve Š., a rozhodnutí na něj navazující, dále odkázal na spis vedený u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 Nc 2018/2004 s tím, že rentu požaduje od srpna 1999 z toho důvodu, že ode dne 28. 7. 1999 byl v trvalé pracovní neschopnosti.

Usnesením ze dne 2. 8. 2005, č. j. 11 C 197/2004-73, Okresní soud v Ústí nad Orlicí podání žalobce „došlé soudu dne 7. května 2004 ve spojení s podáním žalobce nazvané jako doplnění žaloby došlé soudu 14.7.2004 a ve spojení s podáním žalobce došlé soudu dne 14.6.2005“ odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že jde o podání, která jsou ve svém souhrnu neurčitá a neobsahují tvrzení nutná k projednání věci a jeho podání nadále neobsahují vylíčení rozhodující skutečností s tím, že k odstranění těchto vad byl žalobce řádně vyzván (§ 43 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 12. 2005, č. j. 19 Co 563/2005-81, usnesení soudu prvého stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Skutkové okolnosti, na jejichž základě by měl soud vydat požadovaný rozsudek, v žalobě či v jejich doplňcích uvedeny nejsou a tento nedostatek nebyl odstraněn ani přes výzvu soudu prvého stupně ze dne 3. 5. 2005. V následném podání žalobce pouze odkazuje na to, co již uvedl v jiných řízeních, což však nelze považovat za řádné vylíčení rozhodujících skutečností, neboť těmito odkazy se žalobce pokouší přesunout svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti na soud, jenž by měl dle stanoviska žalobce spisy prostudovat a z okruhu tam uváděných skutkových okolností vybrat ty, jež by mohly uplatněný nárok případně odůvodnit.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž uvádí, že mu dosud nebylo umožněno jednat před soudem, u kterého by předložil konkrétní důkazy, a napadené usnesení bylo vydáno bez nařízení jednání. Namítá, že nebyly připojeny související spisy, soud při rozhodování neměl na paměti obsah odvolání ve stejné věci, v níž jednají dva různi soudci, a žalobci bylo od počátku řízení odepřeno právo na spravedlivý soudní proces, čímž soudy porušily celou řadu ustanovení Ústavy ČR a článků Listiny základních práv a svobod. Žalobce navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud shledal dovolání, které je přípustné podle ust. § 239 odst 3 o. s. ř., nedůvodným.

Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. rozumějí se údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 1996, sp. zn. 2 Cdon 245/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 1998, pod č. 4), tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětů jiných řízení.

Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, roč. 2002, pod č. 209); povinnost tvrzení může být splněna i dodatečně.

Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jsou účastníci řízení k dosažení jeho účelu povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemná vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení.

V návrhu na zahájení řízení jde o zásadní určení skutku tak, aby žaloba byla projednatelná, tj. že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen rozhodujícími skutečnosti, zatímco povinnost účastníka uložená mu ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. se týká všech významných skutečností pro rozhodnutí ve věci (povinnost tvrzení). Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností, nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité, nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor.

Podle ustanovení § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti, nebo, které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).

S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že žaloba i po jejím doplnění je pro nedostatečné vylíčení rozhodující skutečností neprojednatelná, neboť není patrné, co je skutečným podkladem požadovaného nároku na placení měsíční renty, přičemž z tvrzení žalobce zejména nevyplývá, z jakých skutkových podkladů dovozuje svůj nárok proti státu, a pro tyto vady žaloby i dalších podání žalobce nelze v řízení pokračovat. Žaloba postrádá tvrzení o skutečnostech, jimiž je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je uplatněn nárok, tedy údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, žalobce ani dodatečně v celém průběhu řízení od doručení prvé výzvy v květnu 2005 do doby rozhodnutí odvolacího soudu v prosinci 2005 vady svého podání neodstranil. Skutkový základ povinnosti, která má být žalovanému uložena, nevyplývá vůbec z obsahu žaloby ani z dalších podání žalobce.

Dovolatel (zastoupený zástupcem z řad advokátů) byl přitom řádně soudem vyzván a poučen o potřebě doplnit a opravit své podání, neboť – jak vyplývá ze shora uvedeného usnesení soudu prvního stupně – nešlo jen o obecné poučení o nesrozumitelnosti jeho žaloby, nýbrž byl podrobně a konkrétně poučen o nedostatcích svého podání a vyzván k jeho doplnění, a to bez použití úzce odborných právních termínů či výrazů, jež by pro osobu práva neznalou byly nesrozumitelné.

Soud prvého stupně tak postupoval zcela správně, pokud žalobce vyzval k doplnění žaloby ve shora uvedeném směru, a rovněž napadené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o odmítnutí žaloby, je třeba považovat za správné.

Z uvedených důvodu Nejvyšší soud ČR, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalobce podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty 1, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2006

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 28. June 2006