JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 24 Cdo 2159/2000

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů: A) L. Š., B) H. Ch. a C) J. V., proti odpůrci Okresnímu úřadu - pozemkovému úřadu v N. za účasti: 1) Města N. a 2) P. f. ČR, o vydání nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 445/94, o dovolání navrhovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. února 1995, č. j. 22 Ca 445/94-31 a proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. ledna 2000, č. j. 5 Nc 308/98-39, ze dne 4. února 2000, č. j. 5 Nc 308/98-46 a 5 Nc 309/97-71, ze dne 7. dubna 2000, č. j. 5 Nc 309/97-77 a 5 Nc 308/98-53 a ze dne 1. června 2000, č. j. 5 Nc 309/97-83, t a k t o :

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě, jako soud rozhodující o přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v N. ze dne 2. června 1994, č. j. PÚ/6899/92-Kra-202, toto rozhodnutí rozsudkem ze dne 21. února 1995, č. j. 22 Ca 445/94-31, potvrdil a rozhodl, že navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Navrhovatelé přes poučení, že proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky, podali jmenovanému krajskému soudu návrh na jeho přezkoumání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze 17. 12. 1997, č. j. 5 Nc 309/97-13, tak, že řízení zastavil. Řízení o námitkách navrhovatelů proti tomuto a dalším usnesením o zastavení řízení jmenovaný krajský soud postupně zastavil usneseními z 20. 4. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-20, z 20. 5. 1999, č. j.5 Nc 309/97-27, ze 4. 6. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-34, z 29. 6. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-41, ze 17. 8. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-46, z 15. 9. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-51, z 19. 10. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-57 a ze 7. 12. 1999, č. j. 5 Nc 309/97-64.

Vedle toho se navrhovatelé domáhali podáním z 12. 11. 1998, zaslaným Vrchnímu soudu v Olomouci pod označením „odvolání - podání - dovolání" zrušení rozhodnutí Okresního úřadu - pozemkového úřadu v N. z 2. 6. 1994, č. j. PÚ/6899/92 - Kra - 202, zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 21. 2. 1995, č. j. 22 Ca 445/94-31, zrušení usnesení stejného soudu ze 17. 12. 1997, č. j. 5 Nc 309/97-13 a zrušení usnesení Ústavního soudu České republiky z 22. 8. 1995, č. j. III. ÚS 76/95-26 a ze 17. 8. 1998, č. j. II. ÚS 126/98. Řízení o tomto podání Krajský soud v Ostravě zastavil usnesením z 19. 10. 1999, č. j. 5 Nc 308/98-32. Podání navrhovatelů ze 7. 11. 1999 označené jako „odvolání - podání" proti posléze uvedenému usnesení jmenovaného soudu Krajský soud v Ostravě zastavil usnesením ze 4. 1. 2000, č. j. 5 Nc 308/98-39 a k dalším podáním usneseními ze 4. 2. 2000, č. j. 5 Nc 308/98-46 a 5 Nc 309/97-71, ze 7. 4. 2000, č. j. 5 Nc 309/97-77 a 5 Nc 308/98-53 a z 1. 6. 2000, č. j. 5 Nc 309/97-83.

Podáním ze dne 17. ledna 2000, zaslaným Nejvyššímu soudu České republiky, označeným jako „dovolání", navrhovatelé napadají usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. ledna. 2000, č. j. 5 Nc 308/98-39 a dále napadají řízení před tímto soudem a rozhodnutí o jejich opravném prostředku proti shora citovanému správnímu rozhodnutí, o němž soud rozhodl rozsudkem z 21. 2. 1995, č. j. 22 Ca 445/94-31. K tomuto podání a dalším, která navrhovatelé zaslali Krajskému soudu v Ostravě po datu 17. 1. 2000, a směřovala proti jeho usnesením uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, posoudil Nejvyšší soud České republiky věc z hlediska § 236 a násl. o. s. ř. a shledal důvody k zastavení řízení ve smyslu § 243c a § 104 o. s. ř.

Správní soudnictví podle části páté občanského soudního řádu je (s výjimkami vyjmenovanými v § 250s odst. 2 o. s. ř., kde rozhoduje v prvním stupni krajský soud) řízením jednostupňovým. Soud, který rozhoduje o věcech správního soudnictví, není ani soudem prvního stupně, ani soudem odvolacím ( shodně srovnej např. rozhodnutí uveřejněná pod čísly 38/1994, 1/1996 a 21/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě v této věci nejsou rozhodnutími „odvolacího" soudu a již proto je jejich přezkum Nejvyšším soudem České republiky vyloučen a občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání opravného prostředku podaného proti takovému rozhodnutí; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nejvyšší soud proto řízení zastavil.

Navrhovatelé z procesního hlediska zavinili, že řízení muselo být zastaveno. U odpůrce žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2000

JUDr. Jiří S p á č i l CSc.,v.r.

předseda senátu

Vydáno: 26. September 2000