JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3945/2016

Sleva z ceny u smlouvy o dílo

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové, ve věci žalobkyně GREEN RAINBOW Ltd. - (společnost s ručením omezeným), se sídlem v Praze 1, Jilská 527/2, identifikační číslo osoby 45243875, zastoupené JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 48, proti žalovaným 1) P. D., zastoupenému JUDr. Karlem Davidem, advokátem se sídlem v Lounech, Sladkovského 1640, a 2) Ing. P. A., zastoupenému JUDr. Radkou Konárovou, advokátkou se sídlem v Podbořanech, Mírová 533, o zaplacení částky 234.417 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 12 C 39/2007, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-296, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286, takto:

I. Dovolání proti unesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286 se odmítá.

II. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-296, ve znění usnesení ze dne 9. 5. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-303, se v měnícím výroku o věci samé pod bodem I. a ve výrocích o nákladech řízení pod body III. až VI. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Lounech (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 3. 2014, č. j. 12 C 39/2007-245, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 6. 2014, č. j. 12 C 39/2007-253, rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 24.733 Kč s blíže určeným příslušenstvím (bod I. výroku), zamítl návrh žalobkyně v částce 209.684 Kč s požadovaným příslušenstvím (bod II. výroku), uložil žalobkyni zaplatit náklady státu ve výši 7.024 Kč (bod III. výroku), uložil žalovaným zaplatit náklady státu ve výši 1.239 Kč (bod IV. výroku), uložil žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení prvnímu žalovanému ve výši 109.522 Kč (bod V. výroku) a rozhodl, že žalobkyně a druhý žalovaný vzájemně nemají právo na náhradu nákladů řízení (bod VI. výroku).
Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně (AGS ASTRA a. s.) domáhala po žalovaných zaplacení částky 234.417 Kč jako doplatku ceny díla a smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ze dne 30. 11. 2004, ve znění dodatku č. 1 ze dne 25. 4. 2005 a dodatku č. 2 ze dne 9. 11. 2005, jejímž předmětem byla výstavba blíže určené novostavby. Žalovaní s návrhem nesouhlasili a namítali, že provedené dílo vykazovalo vady (nedodržení projektovaného půdorysu objektu, nerovnosti zdiva objektu). Dle žalovaných byl proto podáním ze dne 3. 3. 2006 uplatněn nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 9 % z ceny díla, která byla započtena na doplatek ceny díla. Na základě provedeného dokazování bylo dle soudu prvního stupně prokázáno, že mezi účastníky (resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými) byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 536 obch. zák. včetně dvou dodatků, na jejímž základě byla právní předchůdkyní žalobkyně zhotovena blíže určená stavba domu. Bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Bylo také prokázáno, že faktury, jejichž zaplacení je vymáháno v tomto řízení, nebyly uhrazeny v plném rozsahu, a že dílo bylo zhotoveno a na díle se vyskytly vady ve smyslu § 560 obch. zák. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou řádného uplatnění vad díla, neboť žalovaní namítali, že důvodem toho, že neuhradili cenu za dílo v plném rozsahu, byla nekvalitně provedená práce spočívající ve dvou vadách – nerovnosti zdí a nedodržení půdorysu, a tedy šířky vjezdu do domu. Dle soudu prvního stupně bylo prokázáno, že mezi účastníky proběhla písemná komunikace ohledně uplatnění reklamovaných vad. První reklamace, kde byla uplatněna sleva, byl dopis žalovaných z 24. 1. 2006, který byl právní předchůdkyni žalobkyně (společnosti AGS ASTRA a. s.) doručen, a byla v něm uplatněna sleva ve výši 177.860 Kč pro zmíněnou závadu nerovností zdí. V dalším dopise z 3. 3. 2006 pak byla kromě uvedené vady zmíněna i další závada, a to nedodržení šířky vjezdu (nedodržení projektového půdorysu). Soud prvního stupně však shledal, že žalovaným se nepodařilo prokázat doručení tohoto dopisu právní předchůdkyni žalobkyně, a tedy skutečnost, že byla řádně reklamována vada v tomto dopise poprvé zmíněná (nedodržení projektového půdorysu), nebyla prokázána. Soud prvního stupně se tedy zabýval pouze vadami řádně reklamovanými ve smyslu § 562 obch. zák. dopisem ze dne 24. 1. 2006 (nerovnost zdí), ve kterém žalovaní upozornili na vady týkající se rovnosti zdiva a požadovali ve smyslu § 436 obch. zák. slevu z kupní ceny ve výši 177.860 Kč.

Soud dále posuzoval spornou otázku výše slevy, když podle žalobkyně je sleva požadována žalovanými značně nadhodnocená. S odkazem na závěry vypracovaného znaleckého posudku dospěl soud prvního stupně k závěru, že účtované množství a cena, za kterou byly provedeny práce nutné k odstranění vady, je reálné a obvyklé. Ve výši, kterou žalovaní vydali za odstranění vad, soud prvního stupně přiznal žalovaným nárok na slevu z kupní ceny v částce 162.020 Kč, neboť dle názoru soudu tato částka odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad a hodnotou, kterou mělo zboží s vadami, když tato částka odpovídala ceně za odstranění vad.

Ve zbývající části žalobního návrhu (tj. 72.397 Kč) soud prvního stupně zamítl jako nedůvodný nárok na smluvní pokutu ve výši 47.664 Kč, avšak shledal důvodný nárok na úhradu víceprací ve výši 3.856 Kč. Z celkové žalované částky tedy soud zamítl nárok co do částky 209.684 Kč, kdy k zaplacení zůstalo 24.733 Kč s příslušenstvím.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286, rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k prvnímu žalovanému P. D. ve výrocích II. a V. zrušil a vůči prvnímu žalovanému řízení v plném rozsahu zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a prvním žalovaným, neboť v průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně žalobu proti prvnímu žalovanému v tomto rozsahu zpět a první žalovaný se zpětvzetím žaloby vyjádřil souhlas.

K odvolání žalobkyně proti II., III. a V. bodu výroku rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud rozsudkem ze dne 17. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-296, ve znění usnesení ze dne 9. 5. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-303, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II. ve vztahu k druhému žalovanému Ing. P. A. změnil tak, že druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 162.020 Kč s příslušenstvím blíže určeným (první bod výroku), zastavil řízení o odvolání žalobkyně do výroku pod bodem II. v rozsahu částky 47.664 Kč s příslušenstvím (druhý bod výroku), uložil žalobkyni a žalovaným povinnost náhrady nákladů řízení vůči státu (bod třetí a čtvrtý výroku) a rozhodl o povinnosti druhého žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobkyni (bod pátý a šestý výroku).

Odvolací soud s ohledem na námitky žalobkyně přistoupil k zopakování některých listinných důkazů podle § 213 odst. 1 o. s. ř., a to konkrétně dopisem žalovaných z 24. 1. 2006 adresovaným AGS Astra a. s. (právní předchůdkyně žalobkyně) obsahujícím prohlášení žalovaných o „reklamaci odchylky od rovinatosti vnitřního a obvodového zdiva včetně příček v tak velkém rozsahu, že jedinou možnou nápravou v současném stavu je nadnormativní vyrovnání omítkovou a fasádní směsí.“ Žalovaní dále v dopise konstatovali optimální řešení reklamace v podobě demolice postižených stěn. S ohledem na finanční náklady uvedeného způsobu opravy však žalovaní uvádějí, že přistoupili k řešení vyrovnávkami nerovností při realizaci omítek s dílčím vybouráním a vyzděním nových příček. Při poptávání dalších postupových prací žalovaní, jak dále v dopise uvádějí, využili i nabídku žalobkyně, ale ta byla vysoká, proto dodávku omítek realizovali konkurenční firmou. Ta dle předložené přílohy vyčíslila opravy na 177.860 Kč. Právní předchůdce žalobkyně v odpovědi na uvedenou reklamaci v dopise z 30. 1. 2006 namítl, že v protokolu o předání a převzetí dokončené stavby nebyly objednatelem (žalovanými) zjištěny a ani jinak uplatněny tvrzené odchylky zdiva. Potvrdil, že na konci roku 2005 byl přizván k jednání o reklamacích přizdění části příček a opravě rovinatosti vnitřních stěn. Opravy dle svého vyjádření právní předchůdce žalobkyně neprodleně v nejbližším možném termínu provedl. Uplatněné vícepráce plynoucí z údajných oprav zdiva vyčíslené na 177.866 Kč považuje právní předchůdce žalobkyně za zcela nepřijatelné. V dopise z 3. 3. 2006 upozornil první žalovaný právního předchůdce žalobkyně na vady díla mimo jiné i ohledně zdiva objektu s tím, že dle § 436 odst. 1 písm. c) obch. zák. uplatnil nárok na přiměřenou slevu z ceny díla.

Odvolací soud za rozhodné pro posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku vůči druhému žalovanému považoval to, že tento – při absenci projevu vůle uplatnit konkrétní nárok z titulu tvrzené vady dle dopisu z 24. 1. 2006 a dále při absenci průkazného doručení dopisu z 3. 3. 2006 právnímu předchůdci žalobkyně – neprokázal svá tvrzení o řádném uplatnění nároku na přiměřenou slevu z ceny díla, když se svou neúčastí u jednání odvolacího soudu připravil o poučení dle § 118a o. s. ř. ve smyslu doplnění tvrzení a označení důkazů právě ohledně toho, kdy žalovaní reklamovali vady díla, kdy došlo k odstranění vady díla a kdy žalovaní uplatnili vůči žalobkyni nárok na slevu z ceny díla.

Odvolací soud uvedl, že nárok na zaplacení ceny díla žalobkyni vznikl dle smluvního ujednání na základě odsouhlaseného protokolu o předání a převzetí stavby, když objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě (§ 548 odst. 1 věta první obch. zák.). Existence vad přitom sama o sobě na povinnosti žalovaných coby objednatelů zaplatit cenu díla ničeho nemění. Nezaplatit tuto cenu, resp. její část, by mohli žalovaní s odkazem na ustanovení § 564 obch. zák. pouze v případě, že by od smlouvy odstoupili (§ 436 odst. 1 písm. d) obch. zák.), neboť v takovém případě by povinnost zaplatit cenu díla zanikla (§ 351 odst. 1 obch. zák.), dále v případě, kdy by uplatnili nárok na slevu z ceny díla (§ 439 odst. 2 obch. zák.), nebo pokud by žádali odstranění vad (§ 439 odst. 4 obch. zák.). Předpokladem pro nezaplacení (části) ceny díla je však přitom dle odvolacího soudu vždy to, že žalovaní uplatní nárok z odpovědnosti za vady, tj. jednak existenci vad žalobci oznámí, jednak zvolí nárok z odpovědnosti za vady. Takový postup však druhý žalovaný v projednávaném případě neprokázal.

Odvolací soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně objednané dílo žalovaným předala a žalovaní nároky z odpovědnosti za tvrzené vady u žalobkyně (její právní předchůdkyně) řádně neuplatnili, a proto byli žalovaní povinni doplatit cenu díla ve lhůtě uvedené ve faktuře č. 2200532 ze dne 12. 10. 2005, jíž byl doplatek ceny díla vyfakturován a která představuje výzvu k zaplacení do 11. 11. 2005.

Druhý žalovaný (dále též jen „dovolatel“) napadl dovoláním výslovně v celém rozsahu, podle obsahu dovolání však toliko v měnícím výroku o věci samé pod bodem prvním, rozsudek odvolacího soudu ze dne 17. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-296, ve znění usnesení ze dne 9. 5. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-303, a unesení odvolacího soudu ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu dovozuje dovolatel z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) spatřuje dovolatel v posouzení otázky řádného uplatnění vad z díla. Závěr odvolacího soudu, že žalovaní neprokázali svá tvrzení o řádném uplatnění nároku na přiměřenou slevu z ceny díla, je dle dovolatele formalistický, neboť z přípisu ze dne 24. 1. 2006 je dle dovolatele čitelný zvolený nárok žalovaných na vyřešení reklamace, ač doslovně není pojmenován „slevou“ z ceny díla. Dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla, neboť bylo prokázáno, že dílo mělo vady, a odkazuje na ujednání smlouvy, dle kterého platilo, že objednatel si vyhrazuje právo zaplatit dílčí faktury do výše 90 % celkové ceny díla, s tím, že zbývajících 10 % uhradí po odstranění případných vad a nedodělků přejímacího řízení. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že nebyl žádným způsobem poučen o tom, že pokud se nezúčastní jednání u odvolacího soudu, připraví se tak o možnost doplnění tvrzení a označení důkazů, a to ohledně toho, kdy žalovaní reklamovali vady díla, kdy došlo k odstranění vad díla a kdy žalovaní uplatnili nárok na slevu z ceny díla. Dovolatel považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné, neboť neodpovídá požadavkům stanoveným na odůvodnění rozhodnutí v rozhodovací praxi dovolacího soudu.

V části dovolání, které směřuje proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286, zpochybňuje dovolatel postup odvolacího soudu v tom, že dovolatel nebyl dle § 222a odst. 2 o. s. ř. vyrozuměn o zpětvzetí žalobkyně vůči prvnímu žalovanému a nebylo mu umožněno se k tomuto zpětvzetí vyjádřit.

První žalovaný se k dovolání vyjádřil v tom smyslu, že dovolání proti unesení odvolacího soudu ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286, považuje za nepřípustné.

Žalobkyně se dle obsahu spisu k podanému dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) předně posuzoval část dovolání směřující do usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-286. V této části však dovolání druhého žalovaného není subjektivně přípustné, neboť dovolatel není osobou oprávněnou k podání dovolání. K podání dovolání je totiž oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (za mnohá srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněný pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní v projednávané věci tvoří samostatné společenství (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), není dovolatel osobou oprávněnou k podání dovolání proti usnesení, kterým bylo zastaveno řízení proti prvnímu žalovanému. Dovolací soud proto dovolání v tomto rozsahu pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

V části dovolání, které směřuje proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 17. 3. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-296, ve znění usnesení ze dne 9. 5. 2016, č. j. 17 Co 465/2014-303, dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu při řešení právní otázky způsobu uplatnění práva objednatele na slevu z ceny díla. Dovolání je proto i důvodné.

Odvolací soud svůj závěr o důvodnosti žaloby v částce 162.020 Kč s příslušenstvím odůvodnil tím, že jde o doplatek ceny díla. Obranu druhého žalovaného v této částce neshledal odvolací soud důvodnou, neboť – po zopakování některých listinných důkazů – vyšel ze zjištění, že v dopisu žalovaných ze dne 24. 1. 2006 absentuje projev vůle volby konkrétního nároku z titulu vady díla. Žalovaní proto nebyli dle odvolacího soudu oprávněni k odepření úhrady zbytku ceny díla. Toto právní posouzení odvolacího soudu však není správné.

Dle § 562 odst. 2 obch. zák. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle možnosti objednatele co nejdříve po předání předmětu díla, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2 (odst. 3).

Podle § 564 obch. zák. platí, že při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441.

Ustanovení § 436 odst. 1 obch. zák. uvádí výčet nároků, které náleží kupujícímu (objednateli) je-li dodáním zboží s vadami smlouva porušena podstatným způsobem. Volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení (odst. 2). Neoznámí-li kupující volbu svého nároku v této lhůtě, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy (odst. 3).

Podle § 437 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami smlouva porušena nepodstatným způsobem, může kupující (objednatel) požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny (odstavec 1). Dokud kupující neuplatní nárok na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy podle odstavce 5, je prodávající (zhotovitel) povinen dodat chybějící zboží a odstranit právní vady zboží. Ostatní vady je povinen odstranit podle své volby opravou zboží nebo dodáním náhradního zboží; zvoleným způsobem odstranění vad však nesmí způsobit kupujícímu vynaložení nepřiměřených nákladů (odstavec 2). Požaduje-li kupující odstranění vad zboží, nemůže před uplynutím dodatečné přiměřené lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomuto účelu prodávajícímu, uplatnit jiné nároky z vad zboží, kromě nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu, ledaže prodávající oznámí kupujícímu, že nesplní své povinnosti v této lhůtě (odstavec 3). Neodstraní-li prodávající vady zboží ve lhůtě vyplývající z odstavce 3 nebo 4, může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit .… Zvolený nárok nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího měnit (odstavec 5).

Podle § 439 odst. 1 obch. zák. nárok na slevu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Kupující může o slevu snížit kupní cenu placenou prodávajícímu; byla-li kupní cena již zaplacena, může kupující požadovat její vrácení do výše slevy spolu s úroky sjednanými ve smlouvě, jinak s určenými obdobně podle § 502 (odst. 2). Do doby odstranění vad není kupující povinen platit část kupní ceny, jež by odpovídala jeho nároku na slevu, jestliže by vady nebyly odstraněny (odst. 4).

Z výše uvedených ustanovení plyne, že zákon rozlišuje z hlediska právních následků mezi oznámením vad (§ 562 odst. 2 ve spojení s § 428 odst. 2 a 3 obch. zák.) a oznámením volby mezi nároky z těchto vad (§ 564 ve spojení § 436 a § 437 obch. zák.). Opomenutí prvého má (zásadně) za následek (k námitce zhotovitele) nemožnost domoci se nároků z odpovědnosti za vady díla soudní cestou, neoznámení volby nároku z vad objednatelem je spojeno s odlišnými důsledky. V případě vad, které představují porušení smlouvy podstatným způsobem, zůstávají objednateli, neoznámí-li volbu svého nároku včas, nároky, které by mu náležely při nepodstatném porušení smlouvy, tedy právo požadovat odstranění vad díla zhotovitelem nebo sleva z ceny díla (§ 437 odst. 1 obch. zák.). V případě vad, které nepředstavují podstatné porušení smlouvy zákon s absencí volby konkrétního nároku objednatele nespojuje jiný následek než, že dokud objednatel neuplatní nárok na slevu z kupní ceny, může zhotovitel sdělit objednateli, že odstraní vady v určité lhůtě, ve které pak objednatel nemůže uplatnit proti zhotoviteli jiné nároky z vad díla (§ 437 odst. 4 obch. zák). Tedy právo žádat slevu nezaniká dřív než dojde k odstranění vad zhotovitelem, popřípadě k odstoupení od smlouvy dle § 437 odst. 5 obch. zák.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4167/2014, uveřejněném pod číslem 46/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přitom v situaci, kdy zhotovitel odmítl vyhovět důvodnému požadavku na odstranění vad díla, může objednatel požadovat slevu i dodatečně, bez ohledu na to, zda vadu již nechal odstranit třetí osobou.

Jestliže zhotovitel odmítne bezdůvodně uznat existenci vad a nepřistoupí k jejich odstranění, pak mají objednatelé právo uplatnit slevu z ceny díla. Snížili-li objednatelé o část ceny díla odpovídající výši slevy cenu díla, jde přitom o postup předvídaný ustanovením § 439 odst. 2 obch. zák. Pro postup podle § 439 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 564 obch. zák. není rozhodné, zda již dříve objednatel uplatnil u zhotovitele volbu nároku slevy z ceny díla, ale pouze to, zda mu toto právo skutečně náleží.

Dospěl-li proto odvolací soud k závěru, že žalovaní neuplatnili včas práva z vad a nezvolili nárok na slevu z ceny díla, spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1) a dovolání je důvodné.

Protože změnu tohoto rozhodnutí dosavadní výsledky řízení neumožňují [§ 243d písm. b) o. s. ř.], Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu v napadeném měnícím výroku o věci samé podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil, spolu se závislými výroky o nákladech řízení (§ 243e odst. 2 věta třetí o. s. ř.), a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1, část věty za středníkem, ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2017
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu

Vydáno: 28. March 2017
Vloženo: 14. July 2017

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. na klíč