JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3244/2015

Nekalá soutěž klamavým podáním pravdivého (správného) údaje

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyň a) Studio Moderna s.r.o., se sídlem v Praze 3, U nákladového nádraží 3153/8, PSČ 130 00, IČO 26159074, b) TOP SHOP INTERNATIONAL SA, se sídlem Via Ferruccio Pelli 13, 6900 Lugano, Švýcarsko, obou zastoupených JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 4, Pod Vilami 747/10, PSČ 140 00, proti žalované Top Product CZ, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Biskupský dvůr 2095/8, PSČ 110 00, IČO 24153907, o ochranu proti porušování práv z ochranných známek a proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 82/2011, o dovolání žalobkyň proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2014, č. j. 3 Cmo 102/2014-614, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2014, č. j. 3 Cmo 102/2014-614, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 19 Cm 82/2011-580, ve výroku pod bodem I zamítl žalobu, aby se žalovaná zdržela uvádění či užívání specifikovaných označení, uvádění odkazu na televizní vysílání nebo na reklamu vysílanou v rámci televizního vysílání a označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při propagaci zboží, které žalovaná v rámci televizního vysílání nepropaguje. Ve výroku pod bodem II žalované uložil, aby se zdržela uvádění označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při nabízení, propagaci, prodeji a uvádění na trh každého z dále uvedených výrobků, a to BRA bezešvá podprsenka, přístroj na cvičení Ab Rocket twister, masážní přístroj Relax and Tone, multifunkční horkovzdušná trouba Flavorwave Turbo Oven, prací kulička Ecogenie Ball, krájecí přístroj Happy Chop, sada úložných pytlů Space Bag sada obalů, Orto MEMORY matrace, Ortopedický polštář, Ortopedická matrace, Anatomický polštář; dále aby se zdržela uvádění označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při nabízení, propagaci, prodeji a uvádění na trh každého z dále uvedených výrobků, a to Ab Rocket twister posilovač, Relax and Tone masážní přístroj, Flavorwave Turbo Oven horkovzdušná trouba, Ecogenie Ball prací koule, Happy Chop kráječ a Slim Lift zeštíhlující prádlo; aby se rovněž zdržela uvádění označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při nabízení, propagaci, prodeji a uvádění na trh každého z dále uvedených výrobků, a to Parní mop X5 a Magnetické pásky Dr. L. Ve výroku pod bodem III zastavil řízení o uložení povinnosti žalované zdržet se uvádění či užívání tam specifikovaných označení. Ve výroku pod bodem IV rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně a) dlouhodobě prostřednictvím televizní reklamy, jakož i na stránkách www.topshop.cz propaguje a nabízí výrobky označené logem , když toto označení je chráněno ochrannou známkou žalobkyně b). Nabízené výrobky jsou BRA bezešvá podprsenka, přístroj na cvičení Ab Rocket twister, masážní přístroj Relax and Tone, multifunkční horkovzdušná trouba Flavorwave Turbo Oven, prací kulička Ecogenie Ball, krájecí přístroj Happy Chop, sada úložných pytlů Space Bag sada obalů, Orto MEMORY matrace, Ortopedický polštář, Ortopedická matrace, Anatomický polštář, Parní mop X5 a Magnetické pásky Dr. L.

Žalovaná na svých stránkách www.teleprodukt.cz nabízí zboží podobné či shodné pod označením , případně , kdy pod tímto označením jsou nabízeny výrobky jako BRA bezešvá podprsenka, přístroj na cvičení Ab Rocket twister, masážní přístroj Relax and Tone, multifunkční horkovzdušná trouba Flavorwave Turbo Oven, prací kulička Ecogenie Ball, krájecí přístroj Happy Chop, sada úložných pytlů Space Bag sada obalů, Orto MEMORY matrace, Ortopedický polštář, Ortopedická matrace, Anatomický polštář, Parní mop X5 a Magnetické pásky Dr. L.

Žalovaná tyto výrobky propagovala v období začátku roku 2012 na TV Barrandov.

Žalovaná nabízí a propaguje shora uvedené výrobky s dovětkem „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“. Tento dovětek je specifický pro propagační akce žalobkyně a), která jej dlouhodobě používá v televizní reklamě masivního rozsahu.

Soud prvního stupně věc právně posoudil tak, že ze samotného odkazu na televizní vysílání či televizní reklamu nelze dovodit porušení práv k ochranné známce žalobkyně b) . Samotné užívání odkazu na televizní vysílání či televizní reklamu není jednáním odporujícím dobrým mravům soutěže. Stejně tak samotné užití označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ není nedovolené, pokud by nešlo o nabízení výrobků shodně jako žalobkyně a).

Označení, případně jsou odlišná od označení užívané žalobkyní a) [a chráněné ochrannou známkou žalobkyně b)] , nejde tudíž o porušování ochranné známky.

Užívání domény teleprodukt.cz pro inzerci žalované rovněž není nedovolené, neboť sporné výrobky již na stránkách umístěny a nabízeny nejsou a samotné užívání domény teleprodukt.cz není nedovoleným soutěžním jednáním.

Naopak za důvodný považoval návrh na zdržení se užívání označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při nabízení a propagaci výrobků a služeb, které nabízí i žalobkyně a). Soud prvního stupně považoval označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ za zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné a tedy požívající ochrany podle § 47 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), užití těchto označení žalovanou je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele [žalobkyně a)]. Vzhledem k nepatrnému rozsahy reklamy žalované, která propagovala dotčené výrobky na (z hlediska sledovanosti) okrajové stanici TV Barrandov nemohlo dojít k tomu, že by tato reklama „převážila“ skutečně dlouhodobou a masivní reklamu žalobkyně a).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. prosince 2014, č. j. 3 Cmo 102/2014-614, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II tak, že žaloba na uložení povinnosti žalované zdržet se uvádění označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ při nabízení, propagaci, prodeji a uvádění na trh každého z tam uvedených výrobků se zamítá, změnil tento rozsudek ve výroku pod bodem IV o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud se neztotožnil s hodnocením skutkovým i právním ve vztahu k napadenému výroku pod bodem II. Poukázal na to, že žalobkyně netvrdily, natož prokazovaly, že slovní spojení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ je pro ně příznačné. Nadto pro svou obecnost stěží může být toto označení způsobilým předmětem ochrany pro určitého soutěžitele.

Dle odvolacího soudu mohla být žaloba důvodná pouze tehdy, pokud by žalovaná uvedené výrobky televizní reklamu nerealizovala. Žalovaná však své výrobky propagovala na TV Barrandov. Vzhledem ke znění a povaze zdržovacího nároku (pro který je rozhodný stav v době vydání rozhodnutí) není podstatné, že k televizní prezentaci výrobků žalované došlo později než v době, kdy vlastní údaj o tom žalovaná uvedla, ale jen to, že k této prezentaci došlo do rozhodnutí soudu. Žalobu proto nepovažoval za důvodnou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Předkládají tři otázky, které nebyly v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) řešeny, příp. které měl odvolací soud řešit v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

1. Mohou skutkové závěry ohledně toho, že žalovanou byla realizována televizní reklama v minimálním rozsahu dostupném na trhu reklamního času, tedy dvacet přibližně třicetivteřinových reklamních spotů vysílaných v rozmezí 2 týdnů pouze na jednom z méně významných televizních kanálů na území České republiky, TV Barrandov, déle než 33 měsíců před vyhlášením konečného rozhodnutí soudu, v té podobě, že během reklamního spotu se v rychlém sledu za sebou vystřídalo 6, resp. 8 výrobků, které jsou předmětem tohoto řízení, vést k právnímu závěru, že označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ není v rozporu s ustanovením § 44 obch. zák., resp. ustanovením § 2976 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)?

2. Je možné, aby jakákoli realizovaná televizní reklama bez ohledu na její rozsah, dobu realizace, četnost a délku jednotlivých reklamních spotů, zvolený televizní kanál, denní dobu vysílání (vysílací čas), způsob představení propagovaných výrobků a jiné aspekty takové reklamy vedla automaticky k závěru, že označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ pro dané výrobky propagované a nabízené následně v jiných médiích včetně sítě Internet je v souladu s právními předpisy na ochranu proti nekalé soutěži, nebo je pro učinění takového závěru potřeba zkoumat každou realizovanou televizní reklamu jednotlivě a zabývat se tím, zda s ohledem na výše uvedené aspekty byla způsobilá zanechat u průměrného spotřebitele takový vjem či paměťovou stopu, aby si propagované výrobky pamatoval z televizní reklamy a vnímal je v rámci následné reklamy v jiných médiích včetně sítě Internet jako výrobky z televize?

3. Je možné naplnění znaků generální klauzule, popřípadě skutkové podstaty klamavého označení zboží posuzovat čistě formalisticky, tedy omezit se na posouzení, zda to, co žalovaná tvrdí, je pravda, nebo je potřeba přihlédnout též k materiální stránce jednání žalované a hodnotit její jednání podle jeho obsahu tak, jak je bude vnímat průměrný spotřebitel?

Dovolání žalobkyně podávají z důvodů podle ustanovení § 241a o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně dále v dovolání rekapitulují jednání žalované a uvádí některé skutkové informace.

Žalobkyně souhlasí s tím, že označení „Výrobky z TV“ nebo „VÝROBKY Z TV“ pro ně není příznačné. Mají však za to, že reklama žalované, provedená jen v minimálním možném rozsahu na televizní stanici, která nemá nijak významný podíl sledovanosti, měla za cíl pouze umístit v ní všechny výrobky, jichž se týkala žaloba. Taková reklama nemohla zanechat paměťovou stopu u televizních diváků. Reklamní kampaň byla provedena jen proto, aby žalovaná získala důkaz pro soudní řízení.

Dotčené výrobky jsou známy pouze díky dlouhodobé a rozsáhlé televizní reklamě žalobkyně a). I přes uskutečněnou reklamu žalovaná nepřípustně využívá soutěžní výkon jiného soutěžitele ke svému prospěchu, resp. k újmě žalobkyně a).

Odvolací soud nesprávně nehodnotil obsah ani skutečný či potenciální dopad reklamy žalované. Žalobkyně poukazují na § 2979 odst. 1 o. z. (a obdobný § 45 odst. 3 obch. zák.), podle kterého má způsobilost oklamat i údaj sám o sobě správný, pokud může uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. Odvolací soud toto hledisko pominul. Rozsudek odvolacího soudu neobsahuje posouzení, zda průměrný spotřebitel mohl považovat zboží nabízené žalovanou za zboží známé z televizní reklamy. Podle žalobkyň se žalovaná pokoušela u spotřebitele vyvolat dojem prodeje stejných výrobků, které prodává konkrétní soutěžitel, i pomocí toho, že tyto výrobky prodávala prakticky pod totožným označením jako žalobkyně a) a jako „běžnou cenu“ uváděla cenu, za kterou tyto výrobky propagovala žalobkyně a).

Odvolací soud postupoval formalisticky, jednání žalované neposuzoval podle obsahu, jak požaduje judikatura Ústavního soudu (nález Ústavního soudu ze dne 21. prosince 1993, sp. zn. Pl. ÚS 19/93). Podle žalobkyně je třeba posoudit účel odvysílání reklamy žalované a posoudit, zda její jednání není klamavé.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Po zjištění, že žalovaná podala dovolání v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.) a že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud nejprve posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Při formulaci otázky č. 1 vycházely žalobkyně z podrobných skutkových údajů, které však nebyly v řízení před soudem prvního stupně ani soudem odvolacím zjištěny. Skutkovým stavem, jak byl zjištěn v předcházejícím řízení, je dovolací soud vázán. Tato otázka proto nemůže vyvolat přípustnost dovolání.

Nicméně tato skutečnost není co do důsledku významná, neboť dovolání je přípustné pro řešení otázek č. 2 a 3, které jsou formulovány obecněji a žádné v řízení nezjištěné předpoklady neobsahují, přičemž právní základ řešení těchto otázek je shodný (požadavky na posuzování souladu uvádění pravdivých informací za určitých okolností s právní úpravou nekalé soutěže).

V posuzované věci je předmětem řízení zdržovací nárok, jehož účinky měly nastat jak podle právní úpravy účinné v době do 31. prosince 2012, tedy podle právní úpravy obchodního zákoníku, tak podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014, tedy podle úpravy občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (pro rozhodnutí je rozhodující stav k době rozhodování odvolacího soudu, tedy k datu 15. prosince 2014).

Podle § 44 odst. 1 obch. zák. nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.

Podle § 45 odst. 1 obch. zák. klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů, spotřebitelů nebo dalších zákazníků.

Podle odstavce 2 téhož paragrafu se za šíření údajů považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.

Podle odstavce 3 téhož paragrafu je klamavým i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.

Podle § 2976 odst. 1 o. z. kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.

Podle § 2977 odst. 1 o. z. klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.

Podle § 2979 odst. 1 o. z. způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn.

Odvolací považoval za splněnou podmínku jednání v hospodářské soutěži či styku, nikoli však v dalších podmínkách.

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu implicitně vyplývá, že jednání žalované považoval odvolací soud za souladné s dobrými mravy soutěže, neboť sporné označení „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“ bylo ve vztahu k žalovanou nabízeným výrobkům pravdivé.

Žalobkyně – dovolatelky však zcela správně namítají, že hodnocení pravdivosti (správnosti) určitého údaje nemůže být jediným kritériem posuzování určitého jednání s dobrými mravy soutěže. Ostatně přímo zákon v ustanovení § 45 odst. 3 obch. zák. či § 2979 odst. 1 o. z. počítá s tím, že i sám o sobě pravdivý (správný) údaj může být podán nekalosoutěžním způsobem.

V posuzované věci žalobkyně a) prováděla dlouhodobou televizní reklamní kampaň. Tímto způsobem propagované zboží pak označovala slovy „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“. Žalovaná naproti tomu televizní reklamní kampaň (slovy soudu prvního stupně „nepatrného rozsahu“) prováděla pouze v jednom měsíci roku 2012 (tedy až po zahájení soudního řízení). Zboží prodávala pod téměř totožnými označeními jako žalobkyně a zároveň je rovněž propagovala slovy „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“.

Jednání žalované je nekalosoutěžním jednáním pomocí uvádění pravdivého údaje a rozhodnutí odvolacího soudu je proto nesprávné.

Vedle toho, že se jedná o jednání v hospodářské soutěži a styku, jde i o jednání, které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům [např. odlákáním zákazníků žalobkyni a) jako přímé konkurentce žalované].

Zároveň jde o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže, neboť má prvky klamavé i parazitní. V situaci, kdy žalobkyně na trhu provádí masivní televizní reklamní kampaň svých výrobků a žalovaná své výrobky téměř totožných názvů propagovala v televizní reklamě nepatrného rozsahu (a až po zahájení tohoto řízení), je zřejmé, že žalovaná odkazem na televizní propagaci dotčených výrobků (uváděním označení „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“) předstupuje před zákazníky s údajem, který je sice pravdivý, nicméně z okolností vyplývá, že většina zákazníků bude tento odkaz považovat za pravdivý díky reklamní kampani žalobkyně a), nikoliv žalované. Užitím označení „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“ pro své výrobky se žalovaná „svezla“ na reklamní kampani žalobkyně a). Je dlouhodobou judikaturou Nejvyššího soudu, že soutěžení na trhu připouští určitou míru agresivity, avšak ani zde se nelze dopouštět jednání, které je ve vztahu k ostatním soutěžitelům zákeřné, podvodné či parazitující nebo předstupuje před spotřebitele a zákazníky s klamavými reklamami či balením a značením výrobků (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2011, sp. zn. 23 Cdo 5184/2009, či ze dne 30. října 2014, sp. zn. 23 Cdo 3338/2014). Rozhodnutí odvolacího soudu je proto v rozporu s touto ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Závěr o nesprávnosti rozhodnutí odvolacího soudu lze podpořit i argumentem ad absurdum. Byla-li by pravdivost (označení) jediným kritériem při posuzování rozporu s dobrými mravy soutěže, bylo by možné používat označení „Výrobky z TV“ či „VÝROBKY Z TV“ i pro výrobky, které by byly rychle promítnuty např. v jednom pětivteřinovém spotu. Následky takového jednání by měly za následek jedině zmatení zákazníků a ztrátu pověsti subjektů toto označení používající.

Nejvyšší soud proto pro nesprávné právní posouzení věci zrušil rozsudek odvolacího soudu (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§ 234g odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2015
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu

Vydáno: 16. December 2015
Vloženo: 24. March 2016

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás