JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 30/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. K., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované R., spol. s r. o., zastoupené advokátkou, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp.zn. 8 C 67/2003, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. září 2005, č. j. 11 Co 765/2005-154, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 26. září 2005, č. j. 11 Co 765/2005-154, potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech (dále „soud prvního stupně“) ze dne 28. června 2005, č. j. 8 C 67/2003-145, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání žalované proti rozsudku téhož soudu ze dne 4. května 2005, č. j. 8 C 67/2003-128, jako opožděně podané.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podán o oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje § 237, § 238, § 238a, § 239 OSŘ. Žádné z těchto zákonných ustanovení nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. OSŘ zde nepřichází v úvahu, neboť napadené usnesení není usnesením ve věci samé. K tomu srov. unesení Nejvyššího soudu z 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41, ročník 2003.

Dovolací soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. ledna 2006

JUDr. František Balák, v.r.

předseda senátu

Vydáno: 24. January 2006