JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2262/2004

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. G., zastoupené advokátkou, proti žalovanému J. G., zastoupenému advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 7 C 607/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. března 2004, č. j. 10 Co 574/2002-80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Lounech (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. listopadu 2001, č. j. 7 C 607/2000-52, pod bodem I. výroku určil, „že žalobkyně je vlastnicí jedné poloviny domu č. p. 2591, postaveného na stavební parcele č. 4987/949 v L.“. Pod bodem II. zamítl žalobu, pokud se jí žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí jedné poloviny stavební parcely č. 4987/949 v L. Dále rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 29. března 2004, č. j. 10 Co 574/2002-80, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části ve výroku pod bodem I. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal včas žalovaný dovolání.

Podle § 241 odst. 1 věta první občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.

Podle § 241 odst. 4 OSŘ dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odst. 2 písm. a) (je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Protože dovolatel jako fyzická osoba podal dovolání nikoli sepsané advokátem nebo notářem, byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. července 2004, č. j. 7 C 607/2000-100, vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti označenému rozhodnutí odvolacího soudu, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Soud prvního stupně však přehlédl, že žalovaný udělil 19. 2. 2004 plnou moc advokátovi, která je generální povahy, nezanikla právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu a vztahuje se i na dovolací řízení. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000. Na podkladě uvedeného usnesení tak žalovanému zůstala povinnost předložit soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě dovolání sepsané advokátem. Žalovaný ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, tj. od 22. 7. 2004, ani jeho zástupce, jemuž bylo usnesení (výzva) doručeno 13. 9. 2004, dovolání sepsané advokátem soudu prvního stupně nepředložili.

Podle § 43 OSŘ, který platí i pro dovolací řízení (§ 243c OSŘ), předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

Dovolání je návrhem na zahájení dovolacího řízení. Z ustanovení § 241 odst. 4 OSŘ vyplývá požadavek, že dovolání musí být sepsáno mj. advokátem a ve smyslu § 42 odst. 4 OSŘ také podepsáno. Podpisem zmocněnce ve smyslu posledně uvedeného paragrafu se rozumí jeho vlastnoruční podpis. Dovolání sepsané advokátem a jím podepsané jsou tak podstatnými náležitostmi dovolání, jejichž nedostatek brání v pokračování v řízení.

V dané věci přes výzvu soudu prvního stupně žalovaný ani advokát žalovaného uvedené nedostatky neodstranili. Proto Nejvyšší soud dovolání za použití § 43 odst. 2 OSŘ odmítl.

Pro úplnost se poznamenává, že nepřesnost poučení žalovaného o možnosti zastavení dovolacího řízení, odpovídající ustanovení § 43 odst. 2 OSŘ ve znění před novelou č. 30/2000 Sb., když správně (při aplikaci uvedeného ustanovení ve znění po novele) šlo o možnost odmítnutí podání – dovolání, nemohla mít význam z hlediska skončení tohoto řízení. Jde totiž jen o formální rozdíl ve způsobu skončení řízení pro nedostatek podání, který brání pokračování v řízení. Zastavení dovolacího řízení stejně jako odmítnutí dovolání z téhož důvodu, tj. pro neodstranění uvedených nedostatků, vede shodně k procesnímu rozhodnutí, jímž se řízení končí. Žalovaný i jeho zástupce byli řádně poučeni o tom, jak mají opravu či doplnění vadného dovolání provést, a také o tom, že řízení bude ukončeno, nedojde-li k opravě či doplnění dovolání.

Protože žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni v tomto řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnutí podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. října 2004

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 13. October 2004