JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4403/2013

Pletichy při dražbě v exekučním řízení

Právní věty

  1. Je nepochybné, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu pletich proti dražbě prováděné v exekučním řízení, je protiprávní, neboť svým obsahem a účelem odporuje zákonu. Dopustil-li se takového jednání vydražitel (popřípadě někdo jiný v zájmu vydražitele), je odůvodněn také závěr, že k porušení zákona došlo při provedení dražby a že porušení zákona bylo v příčinné souvislosti s udělením příklepu. Podle názoru dovolacího soudu je třeba vzít především v úvahu, že pletichy vydražitele (jiné osoby prováděné v zájmu vydražitele) při dražbě ovlivňují nebo mohou zásadně ovlivnit výsledek dražby; nebýt takových pletich, stal by se vydražitelem někdo jiný nebo by bylo dosaženo jiné (vyšší) nejvyšší podání. Došlo-li tedy při dražbě prováděné v exekučním řízení ze strany vydražitele (nebo někoho jiného v zájmu vydražitele) k pletichám, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu, nemůže být dražba, při níž k pletichám došlo a která je proto v rozporu se zákonem, způsobilým podkladem pro udělení příklepu podle ustanovení § 336j odst.1 OSŘ.

  2. S názorem odvolacího soudu, že pletichy při dražbě mohou mít "z hlediska zákonnosti udělení příklepu" význam jen tehdy, jestliže se "promítly do možnosti některého z dražitelů účastnit se dražby", nelze souhlasit. Nepřihlíží totiž náležitě k tomu, že smyslem pletich prováděných při dražbě není "pouhé" vyřazení možného zájemce o nemovitost z vydražení, které by "pominulo" tím, že by se takový zájemce přesto dražby zúčastnil, ale také (alespoň možné) ovlivnění výsledku dražby (v osobě vydražitele nebo v ceně dosažené vydražením), které by bylo dosaženo tím, že "pletichář" nebude činit podání v dražbě (buď se dražby vůbec nezúčastní nebo se sice stane dražitelem, ale zůstane nečinným). Protiprávnost pletich při dražbě nepomíjí ani tehdy, jestliže ten, kdo požadoval majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podání při dražbě, nakonec žádný prospěch neobdržel.

21 Cdo 4403/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné MAJA v.o.s. se sídlem v Brně, Jana Uhra č. 4, IČO 46904638, proti povinnému J. V., pro 58.171,12 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Richarda Bednáře, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 003 EX 1451/05, o dovolání dražitele J. T., zastoupeného JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem v Liberci, Masarykova č. 542/18, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. srpna 2013 č.j. 83 Co 41/2013-135, takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení.
Odůvodnění:

Na návrh oprávněné (její právní předchůdkyně Pekárna Liberec, a.s. se sídlem v Liberci, Rochlická č. 1107, IČO 49902555) Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 20.2.2005 č.j. 45 Nc 6573/2005-5 nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 31.1.1997 sp. zn. Ro 2721/96 exekuci na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 58.171,12 Kč s 16% úrokem z prodlení p.a. od 29.6.1994 do zaplacení, pro náklady "nalézacího řízení" ve výši 10.600,- Kč a pro "náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny", a provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Richarda Bednáře.

Poté, co usnesením ze dne 13.12.2012 č.j. 003 EX 1451/05-106 Mgr. E. S., exekutorský kandidát pověřeného soudního exekutora Mgr. Richarda Bednáře, nařídil elektronickou dražbu nemovitostí povinného ("pozemku parcelní číslo 527, o výměře 153 m2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo 528, o výměře 751 m2, orná půda, stavby (budovy), stojící na pozemku parcelní číslo 527, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Liberec, pro obec J. pod S., katastrální území J. pod S., na listu vlastnictví č. 154, a jejich součástí a příslušenstvím, které je tvořeno garáží a skladem, oplocením a inženýrskými sítěmi"), usnesením ze dne 15.2.2013 č.j. 003 EX 1451/05-117 udělil příklep vydražiteli F. K. za nejvyšší podání 620.000,- Kč. Proti udělení příklepu vznesl námitku dražitel J. T. s tím, že vydražitel jej den před zahájením dražby "kontaktoval a chtěl po něm větší finanční obnos za to, když se nezúčastní dražby", a že se proto "svobodně nemohl zúčastnit dražby, protože byl vydírán". Námitky dražitele jsou podle exekutorského kandidáta nedůvodné, neboť "jimi není namítáno udělení příklepu osobě, která by neučinila nejvyšší podání, ani nezákonnost procesu, který předcházel nařízení dražby či samotného průběhu dražby". Navíc, dražitel "svá tvrzení nijak neprokázal, nehledě na to, že lze s jistotou tvrdit, že dražiteli nebylo vzhledem k jeho aktivní účasti při dražbě zabráněno se předmětné dražby účastnit".

K odvolání dražitele J. T. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 20.8.2013 č.j. 83 Co 41/2013-135 potvrdil usnesení exekutorského kandidáta Mgr. E. S. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu, "i kdyby se prokázalo, že tvrzení odvolatele o nátlaku ze strany pozdějšího vydražitele F. K. jsou pravdivá, samo o sobě není takové jednání způsobilé omezit účast dražitele v elektronické dražbě" a "význam z hlediska zákonnosti udělení příklepu může mít až tehdy, jestliže se promítne do možnosti některého z dražitelů účastnit se dražby". Protože z obsahu záznamu o provedení elektronické dražby nemovitostí je zřejmé, že "účast v elektronické dražbě ovlivněna nebyla, odvolatel v průběhu dražby opakovaně zvyšoval podání, tedy dražby se aktivně účastnil a dražil", nedošlo při nařízení a provádění dražby k porušení zákona.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal dražitel J. T. dovolání. Namítá, že byl ještě "před zahájením dražby zastrašován a vydírán vydražitelem, který na něm požadoval částku 150.000,- Kč za to, že se dražby nezúčastní a nebude proti dovolateli přihazovat a navyšovat tak konečnou částku". Poté, co dovolatel nezaplatil požadovaných 150.000,- Kč, se F. K. dražby zúčastnil a "navyšoval své podání tak, aby dovolateli znemožnil vydražení předmětných nemovitostí". Dovolatel proto podal na vydražitele "trestní oznámení pro pletichy ve veřejné dražbě" a i s ohledem na "probíhající trestní řízení" se domnívá, že "odvolací soud řádně nezjistil skutkový stav věci a věc chybně právně zhodnotil", když se zabýval "pouze tím, zda dovolateli bylo zabráněno v účasti při dražbě", aniž by také řešil, zda "dražba probíhala nezákonně kvůli pletichám a vydírání jeho osoby ze strany vydražitele". Dražitel J. T. navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal - jak vyplývá z ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. - podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (otázka významu pletich při dražbě prováděné v exekučním řízení), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Uvedenou otázku je třeba i v současné době řešit - jak vyplývá z ustanovení Čl. II bodu 1 a čl. IV bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. - podle zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen "ex.ř.") a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 (dále jen "OSŘ").

Při dražbě nemovitosti se v exekučním řízení přiměřeně užijí ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li exekuční řád jinak (srov. § 52 odst.1 ex.ř.).

Při dražbě nemovitosti se příklep udělí tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem (srov. § 336j odst.1 větu první OSŘ).

Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky, popřípadě též osoby uvedené v ustanovení § 336c odst.1 písm.a) OSŘ, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání (srov. § 336k odst.1 a 2 OSŘ). Bylo-li odvolání proti usnesení o udělení příklepu podáno včas k němu oprávněnou (legitimovanou) osobou, odvolací soud změní usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona; zrušení usnesení o příklepu a vrácení věci soudnímu exekutorovi je vyloučeno (srov. § 336k odst.3 OSŘ). Porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby je podle judikatury soudů důvodem pro změnu usnesení o příklepu podle ustanovení § 336 odst.3 věty první OSŘ, jen jestliže bylo v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2014 sp. zn. 21 Cdo 277/2014).

V projednávané věci dovolatel namítá, že F. K. se dopustil pletich proti dražbě, neboť ještě před zahájením dražby požadoval po dovolateli zaplacení 150.000,- Kč "za to, že se dražby nezúčastní a nebude proti dovolateli přihazovat a navyšovat tak konečnou částku", a, poté, co dovolatel nabídku odmítl, se dražby zúčastnil a stal se vydražitelem.

Pletich proti veřejné dražbě se dopustí ten, kdo žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě [srov. § 258 odst.1 písm.c) trestního zákona].

Je nepochybné, že jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu pletich proti dražbě prováděné v exekučním řízení, je protiprávní, neboť svým obsahem a účelem odporuje zákonu (požadavku na provedení dražby v souladu se zákonem). Dopustil-li se takového jednání vydražitel (popřípadě někdo jiný v zájmu vydražitele), je odůvodněn také závěr, že k porušení zákona došlo při provedení dražby a že porušení zákona bylo v příčinné souvislosti s udělením příklepu. Podle názoru dovolacího soudu je třeba vzít především v úvahu, že pletichy vydražitele (jiné osoby prováděné v zájmu vydražitele) při dražbě ovlivňují nebo mohou zásadně ovlivnit výsledek dražby; nebýt takových pletich, stal by se (mohl by se stát) vydražitelem někdo jiný nebo by bylo dosaženo jiné (vyšší) nejvyšší podání. Došlo-li tedy při dražbě prováděné v exekučním řízení ze strany vydražitele (nebo někoho jiného v zájmu vydražitele) k pletichám, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu, nemůže být dražba, při níž k pletichám došlo a která je proto v rozporu se zákonem, způsobilým podkladem pro udělení příklepu podle ustanovení § 336j odst.1 OSŘ.

S názorem odvolacího soudu, že pletichy při dražbě mohou mít "z hlediska zákonnosti udělení příklepu" význam jen tehdy, jestliže se "promítly do možnosti některého z dražitelů účastnit se dražby", nelze souhlasit. Nepřihlíží totiž náležitě k tomu, že smyslem (účelem) pletich prováděných při dražbě není "pouhé" vyřazení možného zájemce o nemovitost z vydražení, které by "pominulo" tím, že by se takový zájemce přesto dražby zúčastnil, ale také (alespoň možné) ovlivnění výsledku dražby (v osobě vydražitele nebo v ceně dosažené vydražením), které by bylo dosaženo tím, že "pletichář" nebude činit podání v dražbě (buď se dražby vůbec nezúčastní nebo se sice stane dražitelem, ale zůstane nečinným). Protiprávnost pletich při dražbě nepomíjí ani tehdy, jestliže ten, kdo požadoval majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podání při dražbě, nakonec žádný prospěch neobdržel. Veden chybným právním názorem odvolací soud neprovedl potřebné dokazování o námitkách dovolatele o tom, zda F. K. opravdu požadoval za svou "neúčast při dražení" od dovolatele (popřípadě od jeho strýce, jenž za dovolatele vyřizoval vše potřebné ohledně dražby a který také podal na vydražitele trestní oznámení) majetkový prospěch (zaplacení 150.000,- Kč).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není v souladu se zákonem. Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení podle ustanovení § 243e odst.1 o.s.ř. zrušil a věc podle ustanovení § 243e odst.2 věty první o.s.ř. vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Ústí nad Labem) k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst.1 část věty za středníkem a věta druhá a § 226 odst.1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2014

JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu

Vydáno: 30. October 2014
Vloženo: 10. February 2015

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. na klíč