JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2677/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně Mgr. J. K., zastoupené advokátkou, proti žalované S. o. š. S., zastoupené advokátem, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 6 C 236/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. ledna 2008, č. j. 12 Co 640/2007-222, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.588,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 2008, č. j. 12 Co 640/2007-222, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 14. 4. 2006, č.j. 6 C 236/2005-173, ve věci samé [ve výroku o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobkyni žalovanou podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce dopisem ze dne 17. 6. 2005], není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce – s ohledem na to, že odvolací soud vycházel ze závazného právního názoru dovolacího soudu (srov. § 243d odst. 1 o. s. ř.) vyjádřeného v rozsudku ze dne 25. 10. 2007, č. j. 21 Cdo 54/2007-210, přičemž dovolací soud tam uvedený závěr (že v projednávané věci není dána příčinná souvislost mezi nadbytečností žalobkyně a přijatými organizačními změnami a že se proto nebylo třeba zabývat ani otázkou splnění nabídkové povinnosti ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce) nadále považuje za správný - zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni náklady (spojené s jejím vyjádřením k dovolání), které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jejího práva, spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 1.875,- Kč [srov. § 7 písm. c), § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), tedy celkem 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně advokátka JUDr. K. T. osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) ve výši 413,- Kč (zaokrouhleně). Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalobkyni nahradila; ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.588,- Kč zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. května 2009

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 12. May 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. na klíč