JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2077/2001

Právní věty

Nejsou k dispozici

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců A) J. K., B) R. M., C) P. C., D) J. K., E) J. L., F) E. G., G) M. S., H) V. G.., I) M. T., J) V. H., K) V. K., L) J. Z., M) E. K., N) A. V., O) J. P., P) H. B., R) J. H., S) L. D., T) H. N., U) J. H., V) E. S., W) J. D., X) J. S., Y) Z. V., Z) L. B., Za) M. V., Zb) I. L., Zc) V. K., Zd) K. L. a Ze) J. P., všech, s výjimkou žalobců B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze), zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) I. L., 2) N. K., 3) Mgr. M. P., advokátovi jako správci konkursní podstaty P. H. K., státního podniku, a 4) F. n. m. České republiky, o přidělování práce, mzdu a náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 10 C 38 až 67/96 a 10 C 67/2000, o dovolání žalovaného 4) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. června 2001 č.j. 17 Co 46/2001-241 takto:

Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobami podanými u Okresního soudu v Náchodě (změněnými se souhlasem soudu prvního stupně a po jejich částečném zpětvzetí) se domáhali

- žalobci A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb), aby žalovaným 1) a 2) nebo P. H. K., s.p. [dále jen "P. H. K. "] nebo žalovanému 4) byla uložena povinnost přidělovat jim práci v místě sodovkárny Z., a to žalobci A) práci dělníka ve skladu obalů, žalobci C) práci dělníka na lince, žalobkyni D) práci uklízečky, žalobci E) práci topiče v kotelně, žalobkyni F) práci vrátné, žalobkyni G) práci dělnice, žalobkyni H) práci dělnice na lahvovně při obsluze myčky, žalobci I) práce dělníka, žalobkyni J) práci mzdové účetní, žalobci L) práci údržbáře, žalobkyni M) práci dělnice ve výrobě limo, žalobci O) práci mistra výroby, žalobkyni S) práci expedienta, žalobkyni T) práci dělnice, žalobkyni V) práci směnového mistra, žalobci W) práci řidiče, žalobkyni Z) práci dělnice, žalobci Za) práci elektrikáře a žalobkyni Zb) práci samostatné odborné účetní;

- žalobci B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze), aby P. H. K. byla uložena povinnost přidělovat jim práci v místě sodovkárny Z., a to žalobci B) práci dělníka v expedici nealko nápojů, žalobci K) práci řidiče, žalobkyni N) práci dělnice v expedici, žalobkyni P) práci dělnice na stáčírně lahví, žalobci Zc) práci dělníka ve skladu limonád, žalobkyni Zd) práce dělnice ve výrobě sirupů a žalobci Ze) práci řidiče;

- žalobci C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb), aby jim žalované 1) a 2) nebo P. H. K. nebo žalovaný 4) zaplatili mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 31.8.1996;

- žalobci R) a U), aby jim žalované 1) a 2) nebo P. H. K. nebo žalovaný 4) zaplatili mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 20.2.1996 a za výpovědní dobu;

- žalobci X) a Y), aby jim žalované 1) a 2) nebo P. H. K. nebo žalovaný 4) zaplatili mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 26.2.1996 a za výpovědní dobu;

- žalobce A), aby mu žalované 1) a 2) nebo P. H. K. nebo žalovaný 4) zaplatili mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 19.2.1996 a za výpovědní dobu;

- žalobci B), N), P), Zd) a Ze), aby jim P. H. K. zaplatily mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 31.8.1996;

- žalobce K), aby mu P. H. K. zaplatily mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 19.2.1996 a za výpovědní dobu;

- žalobce Zc), aby mu P. H. K. zaplatily mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu od 15.10.1995 do 30.6.1996 a za výpovědní dobu.

Žaloby odůvodnili žalobci shodně tím, že P. H. K., se kterými uzavřeli pracovní smlouvy, v nichž byla jako místo výkonu práce sjednána sodovkárna Z., dne 15.10.1995 za účasti žalovaného 4) uzamkly a zapečetily veškeré prostory ve sjednaném místě výkonu práce a že od té doby jim není přidělována práce podle pracovní smlouvy a nejsou vůči nim plněny ani další povinnosti zaměstnavatele vyplývající z pracovního poměru. P. H. K. tyto povinnosti nechtějí plnit z odůvodněním, že majetek sloužící k provozování sodovkárny Z. byl ke dni 1.1.1995 na základě schváleného privatizačního projektu převeden na žalovaného 4), na něhož přešla práva a závazky z hospodářskoprávních, občanskoprávních a jiných právních vztahů, jež se k tomuto majetku vztahují. Žalovaný 4) zase namítá, že práva a závazky vztahující se k majetku sloužícímu k provozování sodovkárny Z. přešla na žalované 1) a 2), na které tento majetek převedl dohodou o vydání a převodu majetku ze dne 1.1.1995. Žalované 1) a 2) se ke svým povinnostem vyplývajícím z pracovněprávních vztahů vůči žalobcům nehlásí s odůvodněním, že uvedený majetek podle privatizačního projektu "fyzicky" nepřevzaly; od privatizačního projektu týkajícího se závodu Z. navíc odstoupily s tím, že přejímají pouze nemovitý majetek.

Okresní soud v Náchodě (poté, co věci všech žalobců spojil ke společnému řízení) rozsudkem ze dne 24.9.1996 č.j. 10 C 38/96-212

- přiznal všem žalobcům osvobození od soudních poplatků;

- v částech, v nichž se žalobci R), U), X) a Y) domáhali alternativně po žalovaných 1) a 2) nebo P. H. K. nebo žalovaném 4) dalšího přidělování práce a žalobci B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze) dalšího přidělování práce a náhrady mzdy s úroky z prodlení po žalovaných 1), 2) a 4) řízení z důvodu částečného zpětvzetí žalob zastavil;

- připustil "rozšíření žaloby" provedené žalobcem A) proti všem žalovaným a žalobci K) a Zc) proti P. H. K. podáním datovaným dnem 23.9.1996 o náhradu mzdy za výpovědní dobu;

- vyhověl žalobám, aby žalobcům C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb) žalované 1) a 2) a žalobcům B), N), P), Zd) a Ze) P. H. K. přidělovaly práci v sodovkárně Z.,

- žaloby v části, ve které se žalobci C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb) domáhali přidělování práce alternativně také po P. H. K. a žalovaném 4) zamítl;

- žaloby žalobců A), K) a Zc) na přidělování práce v sodovkárně Z. zamítl;

- uložil žalovaným 1) a 2), aby společně a nerozdílně zaplatily žalobci A) 47.430,- Kč s příslušenstvím a žalobcům C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) peněžité částky s příslušenstvím uplatněné těmito žalobci v jejich žalobách, a v části, ve kterých se tito žalobci domáhali uvedených peněžitých plnění alternativně také po P. H. K. a žalovaném 4) a v níž se žalobce A) domáhal zaplacení dalších 49.830,- Kč s příslušenstvím, žaloby zamítl;

- uložil P. H. K., aby zaplatily žalobcům B), N), P), Zd) a Ze) peněžité částky s příslušenstvím jimi v žalobách uplatněné, žalobci K) 56.184,- Kč s příslušenstvím a žalobci Zc) 68.177,- Kč s příslušenstvím a žaloby žalobce K) na zaplacení dalších 59.584,- Kč s příslušenstvím a žalobce Zc) na zaplacení dalších 19.142,- Kč s příslušenstvím zamítl;

- rozhodl, že žalobci B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze) a žalovaní 1), 2) a 4) vůči sobě navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení, že P. H. K. jsou povinny zaplatit žalobcům B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze) náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, že žalobci A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Za) a Zb) a P. H. K. a žalovaný 4) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení a že žalované 1) a 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) náhradu nákladů řízení k rukám advokátky.

Při rozhodování o věci samé soud prvního stupně dospěl k závěru, že dnem 1.1.1995 na základě dohody o vydání a převodu majetku uzavřené dne 1.1.1995 mezi žalovanými 1) a 2) a žalovaným 4) podle § 47 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přešla na žalované 1) a 2) ve smyslu ustanovení § 17 tohoto zákona práva a povinnosti P. H. K. z pracovněprávních vztahů mezi nimi a žalobci, kteří k uvedenému dni pracovali v organizační složce P. H. K. v sodovkárně Z. Dovodil, že uvedená dohoda byla uzavřena platně a že ani nebyly splněny podmínky pro odstoupení žalovaných 1) a 2) od této dohody ve smyslu ustanovení § 48 obč. zák. K námitce žalovaných 1) a 2), že dohodu uzavřely v omylu spočívajícím v jejich nevědomosti o zatížení vydávaných nemovitostí zástavním právem, o výši ztráty vážící se k sodovkárně Z. a o správné výši kupní ceny, soud prvního stupně nepřihlédl s odůvodněním, že omyl žalovaných při uzavírání dohody by mohl být nanejvýš důvodem tzv. relativní neplatnosti právního úkonu, které se však žalované 1) a 2) nedovolaly (§ 49a a § 40a obč. zák.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalované 1) a 2) byly jako zaměstnavatelky povinny přidělovat žalobcům (s výjimkou těch, jejichž pracovní poměr po 1. lednu 1995 platně skončil) práci podle pracovních smluv a zaplatit jim dlužnou mzdu za dobu od 1.10. do 14.10.1995 a náhradu mzdy za dobu následující, kdy jim nepřidělovaly práci a žalobci tak nepracovali pro překážku na straně zaměstnavatele (§ 130 odst. 1 zák. práce). Žalobcům A), R), U), X) a Y) jsou žalované 1) a 2) povinny zaplatit též náhradu mzdy za výpovědní dobu podle § 54 odst. 3 zák. práce, neboť tito žalobci po 1.10.1995 okamžitě zrušili pracovní poměr podle § 54 odst. 1 písm. b) zák. práce. Povinnosti k plněním požadovaným žalobci B), K), N), P), Zc), Zd) a Ze) uložil soud prvního stupně P. H. K. s odůvodněním, že tito žalobci se na základě pracovních smluv uzavřených po 1.1.1995 s vedoucím pracovníkem tohoto podniku J. M. stali zaměstnanci P. H. K.

K odvolání žalovaných 1) a 2) Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19.3.1998 č.j. 18 Co 117/97-298 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalovaných 1) a 2) přidělovat žalobcům C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb) práci v sodovkárně Z. a zaplatit zaplatit žalobcům A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) mzdu a náhradu mzdy [s tím, že se "opravuje" částka přiznaná žalobci R) na 59.878,- Kč a žalobci U) na 39.087,- Kč] a ve výroku o povinnosti žalovaných 1) a 2) nahradit těmto žalobcům náklady řízení a rozhodl, že žalované 1) a 2) jsou povinny nahradit výše uvedeným žalobcům náklady odvolacího řízení k rukám advokátky a že proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání; k odvolání žalobců současně potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 17.1.1997 č.j. 10 C 38/96-253 o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalovaným 1) a 2) zakázáno nakládat s nemovitostmi označenými ve výroku usnesení po dobu do úplného vyrovnání závazků vůči žalobcům. Odvolací soud dovodil, že odvoláním žalovaných 1) a 2) byl rozsudek soudu prvního stupně napaden jen ve výrocích, kterými byly těmto žalovaným uloženy povinnosti; v ostatních výrocích rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci a P. H. K. a žalovaný 4) proto "přestali být pro odvolací řízení účastníky". Ve věci samé odvolací soud shledal správným závěr soudu prvního stupně, že na základě dohody o vydání a převodu majetku ze dne 1.1.1995, která byla platně uzavřena mezi žalovanými 1) a 2) a žalovaným 4), přešla práva a povinnosti P. H. K. z pracovního poměru žalobců, kteří byli ke dni 31.12.1994 jejich zaměstnanci, na žalované 1) a 2). Žalovaným 1) a 2) proto vznikla povinnost přidělovat žalobcům práci podle pracovních smluv a platit jim mzdu. Při stanovení výše nároků se podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně dopustil početních chyb u žalobců R) a U), které odvolací soud opravil (§ 164 a § 211 o.s.ř.). Výrok o připuštění dovolání proti svému potvrzujícímu rozsudku odvolací soud odůvodnil tím, že Krajský soud v Hradci Králové ve věci sp. zn. 44 Cm 136/97 zaujal právní názor, že "k přechodu vlastnického práva k sodovkárně na žalované 1) a 2) nedošlo", což je názor "zčásti" jiný, než jaký zastává v rozsudku odvolací soud.

K dovolání žalované 1) Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 1.9.1999 č.j. 21 Cdo 7/99-359 uvedený rozsudek odvolacího soudu (s výjimkou výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 17.1.1997 č.j. 10 C 38/96-253) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dospěl v první řadě k závěru, že vypořádání mezi žalovanými o tom, zda došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a kdo z nich má práva a povinnosti zaměstnavatele, patří k případům, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Rozsudek soudu prvního stupně proto v důsledku odvolání podaného žalovanými 1) a 2) nenabyl právní moci nejen ve výrocích, kterými byly uloženy povinnosti těmto žalovaným, ale též ve výrocích (s ohledem na to, že žádný ze žalobců nepodal odvolání do výroků, jimiž byly jejich návrhy vůči všem žalovaným zamítnuty), kterými byly zamítnuty žaloby v rozsahu odpovídajícím povinnostem uloženým žalovaným 1) a 2) vůči P. H. K. a žalovanému 4); odvolací soud měl proto věci projednat a rozhodnout nejen v mezích, ve kterých se odvolatelky domáhaly přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně, ale též ve výrocích, kterými byly žaloby v rozsahu povinností uložených žalovaným 1) a 2) vůči P. H. K. a žalovanému 4) zamítnuty. Dovolací soud dále dovodil, že nejsou důvodné námitky žalovaných 1) a 2), že by nedošlo k uzavření dohody o vydání a převodu majetku ze dne 1.1.1995 nebo že by tato dohoda byla ve smyslu ustanovení § 49a obč. zák. neplatná. Uvedená dohoda je však neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť v ní sjednaný způsob vypořádání nároku žalovaných 1) a 2), který jim vznikl podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb. a č. 224/1994 Sb. (dále též jen "zákona o privatizaci"), byl v rozporu se způsobem tohoto vypořádání uvedeným v rozhodnutím vlády České republiky schváleném privatizačním projektu. Právní úkon (dohoda o vydání a převodu majetku ze dne 1.1.1995), kterým bylo vypořádání provedeno, tak nebyl učiněn v rámci schváleného privatizačního projektu ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a svým obsahem tomuto ustanovení a ustanovení § 20 odst. 2 uvedeného zákona odporoval. Na základě neplatného právního úkonu nemohly na žalované 1) a 2) dnem 1.1.1995 přejít práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů mezi žalobci pracujícími k uvedenému dni v sodovkárně Z. a P. H. K., a žalované 1) a 2) proto neměly vůči žalobcům povinnosti zaměstnavatele vyplývající z pracovního poměru.

Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 27.3.2000 č.j. 18 Co 870/99-432 připustil zpětvzetí žalob směřujících proti žalovaným 1) a 2), rozsudek soudu prvního stupně "pokud se týká těchto žalovaných" zrušil, řízení v tomto rozsahu zastavil a rozhodl, že žalobci a žalované 1) a 2) nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení "před soudem prvního stupně ani řízení odvolacího a dovolacího", rozsudek soudu prvního stupně "pokud se týká žalovaného 4)" zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení a rozhodl, že "pokud se týká žalovaného 3)" se odvolací jednání odročuje na neurčito. Zrušení rozsudku soudu prvního stupně "ve vztahu k žalovanému 4)" odvolací soud odůvodnil tím, že nemá pro rozhodnutí "ve spisech dost podkladů", neboť žalobci "žaloby rozšířili" a o tomto "rozšíření" bude třeba ve smyslu ustanovení § 95 o.s.ř. rozhodnout. Odročení odvolacího jednání "týkající se nároků vznesených proti žalovanému 3)" zdůvodnil tím, že na majetek P. H. K. byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.3.1998 č.j. 44 K 216/97-556 prohlášen konkurs, že účastníkem řízení se na místě P. H. K. stal správce majetku patřícího do konkursní podstaty advokát Mgr. M. P. a že prohlášením konkursu bylo řízení přerušeno, neboť jeho předmětem jsou zčásti nároky, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo z něj mají být uspokojeny.

Okresní soud v Náchodě - poté, co usnesením vyhlášeným při jednání dne 27.10.1998 připustil "změnu žaloby provedenou 18 žalobci v podání datovaném 10.11.1999" - rozsudkem ze dne 10.11.2000 č.j. 10 C 67/2000-181

- uložil žalovanému 4), aby žalobcům C), D), E), F), H), I), J), L), O), S), T), V), W), Z), Za) a Zb) přiděloval práci v sodovkárně Z.;

- v části, v níž se po žalovaném 4) domáhaly žalobkyně G) a M) dalšího přidělování práce v sodovkárně Z., řízení z důvodu částečného zpětvzetí žalob zastavil;

- uložil žalovanému 4), aby zaplatil žalobci A) 47.430,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.727,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 7.226,56 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.898,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 7.555,- Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 18.552,56 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, žalobci C) 285.400,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 3.638,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 5.936,48 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 5.666,64 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.206,32 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 5.666,64 za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 5.666,64 za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 5.936,48 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 6.206,32 za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 5.396,80 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 6.206,32 za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci D) 240.167,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 2.998,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 4.998 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 4.771,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 5.225,60 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 4.771,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 4.771,- Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 4.998,- Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 5.225,60 za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 4.544,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 5.225,60 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci E) 452.356,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 5.909,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 9.408,96 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 8.981,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 9.836,64 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 8.981,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 8.981,- Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 9.408,96 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 9.836,64 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 8.553,60 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 9.836,64 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni F) 224.060,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 2.666,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 4.665,76 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 4.453,68 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 4.877,84 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 4.453,68 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 4.453,68 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 4.665,76 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 4.878,84 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 4.241,60 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 4.878,84 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni G) 297.996,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 3.800,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.198,72 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 5.916,96 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.480,48 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 5.916,96 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 5.916,96 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 6.198,72 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 6.480,48 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 5.635,20 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 6.480,48 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni H) 262.236,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 3.356,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 5.456,- Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 5.208,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 5.704,- Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 5.208,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 5.208,- Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 5.456,- Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 5.704,- Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 4.960,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 5.704,- Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci I) 311.883,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 3.989,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.487,36 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.192,48 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.782,24 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 6.192,48 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 6.192,48 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 6.487,36 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení , z částky 6.782,24 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 5.897,60 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 6.782,24 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni J) 678.003,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 9.098,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 14.095,84 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 13.455,12 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 14.736,56 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 13.455,12 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 13.455,12 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 14.095,84 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení , z částky 14.736,56 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 12.814,40 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 14.736,56 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci L) 373.905,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.877,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 7.777,- Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 7.423,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 8.130,96 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 7.423,92 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 7.423,92 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 7.777,- Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 8.130,96 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 7.070,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 8.130,96 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni M) 334.919,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.563,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.962,56 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.646,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 7.279,- Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 6.646,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 6.646,- Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 6.962,56 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení

z částky 7.279,- Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 6.329,56 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 7.279,- Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci O) 512.989,20 Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 10.596,96 Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 10.596,96 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 10.115,28 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 11.078,64 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 10.115,28 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 10.115,28 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 10.596,96 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 11.078,64 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 9.633,60 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 11.078,64 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci R) 59.878,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 5.856,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 9.356,- Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 8.930,88 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 9.781,- Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 24.445,10 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, žalobkyni S) 427.908,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 5.600,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 8.900,- Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 8.495,76 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 9.304,88 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 8.495,76 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 8.495,76 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 8.900,- Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 9.304,88 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 8.091,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 9.304,88 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobkyni T) 348.950,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.558,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 7.256,48 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.926,64 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 7.586,32 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 6.926,64 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 6.926,64 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 7.256,48 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 7.586,32 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 6.596,80 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 7.586,32 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci U) 39.087,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 2.917,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.416,96 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.125,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.708,64 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 16.765,76 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, žalobkyni V) 392.717,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 5.070,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 8.169,92 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 7.798,56 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 8.541,- Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 7.798,56 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 7.798,56 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 8.169,92 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení z částky 8.541,- Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 7.427,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 8.541,- Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci W) 302.800,80 Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 6.255,04 Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.255,04 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 5.970,72 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.539,36 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 5.970,72 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 5.970,72 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 6.255,04 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 6.539,36 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 5.686,40 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 6.539,36 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci X) 60.199,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 5.803,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 9.632,48 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 9.194,64 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 10.070,32 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 25.287,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, žalobci Y) 61.825,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 6.304,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 9.824,32 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 9.377,76 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 10.270,88 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 25.811,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, žalobkyni Z) 318.192,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.119,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 6.617,60 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 6.316,80 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 6.918,40 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 6.316,80 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 6.316,80 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 6.617,60 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 6.918,40 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 6.016,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 6.918,40 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení, žalobci Za) 354.489,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 4.574,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 7.372,64 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 7.037,52 Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení,z částky 7.707,76 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 7.037,52 Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 7.037,52 Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 7.372,64 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 7.707,76 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 6.702,40 Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 7.707,76 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení a žalobkyni Zb) 677.318,- Kč a úrok z prodlení o roční sazbě 17% z částky 9.084,- Kč za dobu od 15.11.1995 do zaplacení, z částky 14.083,52 Kč za dobu od 15.12.1995 do zaplacení, z částky 13.443,- Kč za dobu od 15.1.1996 do zaplacení, z částky 14.723,68 Kč za dobu od 15.2.1996 do zaplacení, z částky 13.443,- Kč za dobu od 15.3.1996 do zaplacení, z částky 13.443,- Kč za dobu od 15.4.1996 do zaplacení, z částky 14.083,52 Kč za dobu od 15.5.1996 do zaplacení, z částky 14.723,68 Kč za dobu od 15.6.1996 do zaplacení, z částky 12.803,- Kč za dobu od 15.7.1996 do zaplacení, z částky 14.723,68 Kč za dobu od 15.8.1996 do zaplacení;

- žaloby žalobců A), C), D), E), F), G), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) o další peněžitá plnění zamítl

- rozhodl, že žalovaný 4) je povinen zaplatit žalobcům A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) na náhradě nákladů řízení celkem 654.120,2O Kč k rukám advokáta.

Soud prvního stupně dovodil, že "původním zaměstnavatelem všech žalobců" byly P. H. K. Na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR přešla ke dni 1.1.1995 podle schváleného privatizačního projektu část majetku P. H. K., tvořící jejich organizační složku sodovkárnu Z., spolu s právy a závazky z právních vztahů, vztahujících se k tomuto majetku, na žalovaného 4). Žalovaný 4) dne 1.1.1995 uzavřel se žalovanými 1) a 2) dohodu o vydání a převodu majetku, kterou se na žalovanou 1) a 2) "pokusil" tento majetek včetně všech souvisejících práv a povinností převést. Způsob vypořádání nároku žalovaných 1) a 2), vzniklého jim podle § 47 odst. 1 zákona o privatizaci, sjednaný v této dohodě však byl v rozporu se způsobem tohoto vypořádání uvedeným v rozhodnutím vlády České republiky schváleném privatizačním projektu; dohoda je tedy "absolutně neplatná". Žalovaný 4) proto zůstal "subjektem pracovněprávních vztahů s žalobci na straně zaměstnavatelské", a je tedy povinen těm z žalobců, jejichž pracovní poměr stále trvá, přidělovat práci podle pracovních smluv. Žalovaný 4) je dále povinen všem žalobcům zaplatit dlužnou mzdu za vykonanou práci, náhradu mzdy za dobu, kdy jim nepřiděloval práci a za placené svátky a příslušný úrok z prodlení a žalobcům A), R), U), X) a Y) zaplatit též náhradu mzdy za výpovědní dobu podle § 54 odst. 3 zák. práce. V částech, ve kterých se žalobci domáhali plnění převyšujícího částky, ke kterým soud dospěl výpočtem podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, soud prvního stupně žaloby zamítl.

K odvolání žalovaného 4) Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 12.6.2001 č.j. 17 Co 46/2001-241 rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích, kterými bylo žalobám vyhověno, a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil; současně rozhodl, že žalovaný 4) je povinen zaplatit žalobcům A), C), D), E), F), G), H), I), J), L), M), O), R), S), T), U), V), W), X), Y), Z), Za) a Zb) na náhradě nákladů odvolacího řízení celkem 56.874,50 Kč k rukám advokáta že proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání "pro posouzení, zda rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku bez likvidace či o vyjmutí části majetku podniku ke dni určenému fondem přecházejí na fond národního majetku s privatizovaným majetkem i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku", a že k otázce "posouzení procesního postavení žalovaných v tomto řízení" se dovolaní "nepřipouští". Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný 4) je "odpovědným za uplatněné sporné nároky v předmětných dobách". Podle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 14.12.1994 č.j. 2646/94 se žalovaný stal ke dni 1.1.1995 "nabyvatelem (byť přechodným)" privatizovaného objektu (sodovkárny Z.) a přešla na něj "kromě jiných práv a závazků všechna práva a závazky, pohledávky, které mají k převáděnému majetku souvztažnost (zřejmě jakoukoli)". I když ustanovení § 17 zákona o privatizaci uvádí, že do pracovněprávních vztahů vstupuje "přímo nabyvatel", nelze dovodit, že se jedná pouze o "definitivního nabyvatele" a že tímto nabyvatelem nemůže být žalovaný 4). Uvedený závěr nevylučují podle názoru odvolacího soudu ani "zřizovací zákony FNM č. 171/91 Sb. v platném znění" a veškeré pochybnosti v tomto směru odstranila "novela z.č. 171/91 Sb. uveřejněná článkem II v z.č. 224/94 Sb. platná od 6.12.1994 vložením nového odst.3 v § 20a uvádějící, že pro účel převodu práv a závazků ... vyplývajících z pracovněprávních vztahů se nakládání s majetkem na základě souhlasu ministerstva podle odst.1 a 2 považuje za nakládání s majetkem podle rozhodnutí o privatizaci". Rozhodnutí o připuštění dovolání proti svému rozsudku zdůvodnil odvolací soud tím, že uvedená právní otázka má po právní stránce zásadní význam, neboť "v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena". Po právní stránce naproti tomu nemá zásadní význam otázka procesního postavení žalovaného, neboť již byla vyřešena v rozsudku Nejvyššího soudu ČR "č.j. 21 Co 7/99-359".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 4) dovolání. Namítá, že v souladu se zákonem o privatizaci přecházejí spolu s vlastnickým právem na nabyvatele privatizovaného majetku také jiná práva a závazky s privatizovaným majetkem související. Žádný právní předpis neupravuje "tento přechod" na žalovaného 4); v ustanovení § 17 zákona o privatizaci je jednoznačně uvedeno, že do pracovněprávních vztahů vstupuje přímo nabyvatel. Žalovaný 4) je pouze tzv. vteřinovým vlastníkem majetku, který k témuž dni, k němuž je zakladatelem na něj převeden, přechází na předem určeného nabyvatele; žalovaný 4) tedy není "nabyvatelem majetku ve smyslu zákona, neboť nemůže být výsledkem privatizace přechod majetku ze státního podniku na svým způsobem státní orgán". Žalovaný 4) navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek spolu s rozsudkem soudu prvního stupně zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen "o.s.ř." (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocném rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst.1 o.s.ř., přezkoumal věc bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzovaném případě zjištěno (správnost zjištění soudů v tomto směru dovolatel nezpochybňuje), že žalobci přede dnem 31.12.1994 [žalobci B), P), Zc) a Ze) až po tomto datu] uzavřeli s P. H. K. pracovní smlouvy, na základě kterých u nich v pracovním poměru vykonávali práci v sodovkárně Z. Podle privatizačního projektu P. H. K. byla sodovkárna Z. (s výjimkou nemovitostí, které byly předmětem restituce) jako samostatná privatizovaná jednotka určena k přímému prodeji žalovaným 1) a 2). Vláda České republiky usnesením ze dne 15.4.1992 č. 281 privatizační projekt P. H. K. schválila s tím, že žalovaný 4) provede privatizaci části majetku P. H. K. - zbytku vybavení sodovkárny Z. - přímým prodejem tohoto majetku žalovaným 1) a 2). Na základě rozhodnutí ministra zemědělství ČR ze dne 14.12.1994 č. 2646/1994 přešla ke dni 1.1.1995 podle schváleného privatizačního projektu část majetku P. H. K. tvořící jejich organizační složku sodovkárnu Z. spolu s právy a závazky z právních vztahů vztahujících se k tomuto majetku podle § 11 zákona o privatizaci na žalovaného 4). Dne 1.1.1995 byla mezi žalovaným 4) na jedné straně a žalovanými 1) a 2) na straně druhé uzavřena dohoda o vydání a převodu majetku, kterou žalovaný 4) z uvedeného majetku vydal žalovaným 1) a 2) dům čp. 225 s pozemky č. 234 a 1122/2 v katastrálním území Z.; zbývající část tohoto majetku určeného privatizačním projektem k přímému prodeji včetně práv a závazků žalovaný 4) touto dohodou žalovaným 1) a 2) prodal. Žalobci vykonávali práci v sodovkárně Z. podle pracovních smluv do 14.10.1995; ode dne 15.10.1995 práci v sodovkárně přestali vykonávat, neboť žalované 1) a 2) tento majetek nepřevzaly, P. H. K. v uvedený den provozovnu uzavřely a klíče od ní složily do soudní úschovy.

Dohoda o vydání a převodu majetku ze dne 1.1.1995, uzavřená mezi žalovaným 4) a žalovanými 1) a 2), je neplatným právním úkonem (srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.9.1999 č.j. 21 Cdo 7/99-359).

Za uvedeného stavu věci je nepochybné, že na žalované 1) a 2) nemohla přejít práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů mezi žalobci pracujícími ke dni 1.1.1995 v sodovkárně Z. a P. H. K. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že tato práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přešla na základě rozhodnutí ministra zemědělství ČR ze dne 14.12.1994 č. 2646/1994 ke dni 1.1.1995 na žalovaného 4), který je dosud - s ohledem na neplatnost dohody o vydání převodu majetku ze dne 1.1.1995 - jejich nositelem. S tímto právním názorem nelze souhlasit.

K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených zákonem (srov. § 251b zák. práce).

Jedním z případů (skutkových podstat) stanovených zákonem, v nichž dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je privatizace (převod majetku státu na české nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby) podniku nebo jeho organizační složky. Podle ustanovení § 17 zákona o privatizaci práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, přecházejí na nabyvatele; to neplatí v případě, kdy je způsobem vypořádání nároku oprávněných osob vydání věci (§ 47 zákona o privatizaci). Podnikem se tu rozumí státní podnik, státní peněžní ústav nebo jiné státní organizace, popřípadě organizace, jejímž zřizovatelem je obec (srov. § 1 odst.1 zákona o privatizaci).

Je-li rozhodnuto o privatizaci podniku způsobem uvedeným v zákoně o privatizaci, zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku, a to ke dni určenému žalovaným 4); dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku přechází privatizovaný majetek na žalovaného 4) [srov. § 11 odst.1 a 2 zákona o privatizaci].

Žalovaný 4) je právnická osoba (§ 4 odst.2 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o F. n. m. České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Svůj majetek (včetně majetku, který na něj výše uvedeným způsobem přešel) žalovaný 4) může použít pouze k účelům stanoveným zákonem; jde-li o majetek, který byl určen k privatizaci, může jej žalovaný 4) použít, neumožňuje-li zákon jiný způsob privatizace, jen v souladu s rozhodnutím o privatizaci (srov. § 12 zákona o privatizaci a § 18 a 20a zákona č. 171/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Zákon nedává - jak vyplývá z výše uvedeného - žalovanému 4) možnost, aby s majetkem určeným k privatizaci, jenž byl na něj převeden podle ustanovení § 11 zákona o privatizaci, provozoval podnikatelskou činnost, a tedy ani to, aby ve vztahu k tomuto majetku zaměstnával fyzické osoby, jinak potřebné k provozování podnikatelské činnosti. V souvislosti s přechodem privatizovaného majetku proto nepřechází na žalovaného 4) mimo jiné také práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Tato práva a povinnosti k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, tedy přímo přecházejí - jak výslovně uvádí ustanovení § 17 věty první zákona o privatizaci - z podniku (z dosavadního zaměstnavatele) na nabyvatele privatizovaného majetku. Výjimku v tomto směru představuje případ, kdy privatizace je způsobem vypořádání nároku oprávněných osob; práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v tomto případě zůstávají zachována podniku, jehož se privatizace týká (§ 17 věta druhá zákona o privatizaci).

Nejvyšší soud ČR z uvedených důvodů dospěl k závěru, že ustanovení § 17 zákona o privatizaci vylučuje, aby na žalovaného 4) přešla v souvislosti s přechodem privatizovaného majetku podle ustanovení § 11 odst.2 zákona o privatizaci také práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká.

Na opačný právní názor nelze důvodně usuzovat ani z ustanovení § 20a odst.3 zákona č. 171/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 20a odst.1 a 2 zákona č. 171/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů umožňují žalovanému 4), aby naložil s majetkem, který nebylo možné z důvodů jím nezapříčiněných privatizovat podle rozhodnutí o privatizaci nebo který na něj přešel odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele privatizovaného majetku, způsobem, s nímž vyjádří předchozí souhlas Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci (od 1.7.1996 Ministerstvo financí). Ustanovení § 20a odst.3 věty první zákona č. 171/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů pak považuje pro účely převodu práv a závazků, poplatkových a daňových povinností a práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nakládání s majetkem na základě předchozího souhlasu ministerstva podle ustanovení § 20a odst.1 a 2 tohoto zákona za nakládání s majetkem podle rozhodnutí o privatizaci.

Z ustanovení § 20a odst.3 zákona č. 171/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů tedy nelze - jak to chybně činí odvolací soud - dovozovat, že by na žalovaného 4) mohla přejít v souvislosti s přechodem privatizovaného majetku podle ustanovení § 11 odst.2 zákona o privatizaci také práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká. Skutečným smyslem tohoto ustanovení je, aby při naložení s majetkem podle ustanovení § 20a odst.1 a 2 tohoto zákona nastaly - a to také z hlediska přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů - stejné následky, k nimž dochází, jestliže žalovaný 4) použil majetek tak, jak stanovilo rozhodnutí o privatizaci.

Z uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu, podle kterého přešla na žalovaného 4) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů mezi žalobci pracujícími ke dni 1.1.1995 v sodovkárně Z. a P. H. K. a podle kterého žalovaný 4) je i nadále - s ohledem na neplatnost dohody o vydání převodu majetku ze dne 1.1.1995 - jejich zaměstnavatelem, není v souladu se zákonem.

Protože rozsudek odvolacího soudu není správný, Nejvyšší soud České republiky jej zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 část věty za středníkem a § 243b odst. 2 věta první o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. února 2002

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 05. February 2002