JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 956/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města Ostrov, se sídlem v Ostrově, Klínovecká 1204, proti povinným 1) L. Š., a 2) I. Š., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 24 E 418/2002, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 30. 11. 2004, č. j. 14 Co 575/2004-89, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 5. 2004, č.j. 24 E 418/2002-83, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinných a jejich přestěhování do náhradního ubytování.

Povinní (prostřednictvím obecného zmocněnce J. Š., otce prvního povinného) napadli usnesení krajského soudu včasným dovoláním, které však mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinní byli právnicky vzděláni. Okresní soud je proto usnesením z 18. 1. 2006, č.j. 24 E 418/2002-152, doručeným jim 26. 1. 2006, vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení opravili a doplnili dovolání prostřednictvím zástupce ustanoveného jim okresním soudem postupem podle § 30 odst. 1, 2 o.s.ř. Povinní však na výzvu okresního soudu nereagovali (a to ani ve lhůtě dodatečně prodloužené soudem na základě žádosti ustanoveného zástupce).

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Bez aktivního procesního jednání ustanoveného (stejně jako zvoleného) zástupce (advokáta) – ve smyslu uvedeném výše – tuto podmínku za splněnou mít nelze.

Dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. května 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 02. May 2006