JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 88/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné G. M. M., a.s., proti povinné M. H., pro 11.499,- Kč s příslušenstvím, srážkami z důchodu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. E 5338/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2004, č.j. 21 Co 425/2004-18, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 22. 7. 2004, č.j. E 5338/2004-8 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podala povinná dovolání.

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinná byla právnicky vzdělána, soud ji usnesením ze dne 25. 11. 2004, doručeným jí 14. 12. 2004, vyzval, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení zvolila zástupcem advokáta; zároveň ji poučil, že dovolání musí být sepsáno advokátem. Na výzvu soudu dovolatelka reagovala žádostí o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež však byla usnesením ze dne 13. 10. 2005, č.j. E 5338/2004-49, pravomocným dne 17. 11. 2005, zamítnuta. Dovolatelka však ani po další výzvě ze dne 21. 11. 2005, doručené jí 28. 11. 2005, vytčený nedostatek neodstranila.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. června 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 21. June 2006