JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 797/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné: O., s r.o., zastoupené advokátem, proti povinné: N. S., zastoupené opatrovníkem Mgr. J. K., pro 2 550,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 12890/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze z 29. 4. 2005, č. j. 23 Co 193/2005-8, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze z 29. 4. 2005, č. j. 23 Co 193/2005-8, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 1. 4. 2005, č. j. 13 Nc 12890/2005-3, se zrušují a věc se vrací obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 1. 4. 2005, č. j. 13 Nc 12890/2005-3, jímž obvodní soud zamítl návrh na nařízení exekuce na majetek povinné na základě exekučního titulu - vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu z 24. 10. 2001, zn. 125802/2001-635.1/VH. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí, jehož exekuce byla navržena (§ 274 písm. f/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), nabylo právní moci a uplynutím lhůty k plnění se stalo vykonatelným dne 18. 12. 2001. Protože rozhodnutí správního orgánu lze vykonat jen ve tříleté lhůtě stanovené v § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb.“), a poněvadž tato lhůta marně uplynula dne 18. 12. 2004, je podle názoru odvolacího soudu namístě usnesení obvodního soudu, jímž byl návrh na nařízení exekuce zamítnut, potvrdit.

V dovolání oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Oproti soudům obou stupňů má zato, že ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. v exekučním řízení být použito nemůže, jelikož vykonávané správní rozhodnutí přiznává právo soukromoprávní povahy (právo na zaplacení úhrady za poskytnuté telekomunikační služby), jehož promlčecí doba je upravena zvláštním právním předpisem (§ 101 a § 110 odst. 1, věta první občanského zákoníku). Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).

Dovolání (přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř.) je důvodné, protože odvolací soud své rozhodnutí postavil na dosud obecně přijímaném výkladu ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., jenž však byl – v případech, o který jde i v dané věci – radikálně změněn usnesením ze 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, uveřejněným v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82. V tomto rozhodnutí, na něž dovolací soud v plném rozsahu odkazuje, dospěl velký senát Nejvyššího soudu k závěru, že při soudním výkonu (a tedy i exekuci) rozhodnutí správního úřadu, jímž bylo oprávněnému přiznáno právo, podléhající podle příslušných hmotněprávních ustanovení promlčení, se ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. nepoužije.

Za stavu, kdy nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je správné, je Nejvyšší soud, i s rozhodnutím soudu prvního stupně, pro něž platí výše uvedené důvody obdobně, zrušil a věc obvodnímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Soudy nižších stupňů jsou právním názorem soudu dovolacího vázány (§ 243d odst. 1, věta první, o.s.ř.).

V novém usnesení o věci soud rozhodne i o náhradě nákladů dosavadního, a tedy i dovolacího řízení (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu

Vydáno: 25. May 2006