JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 642/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné V. z. p. ČR, proti povinné L., s.r.o., pro částku 121.002,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 19 Nc 9503/2004, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze z 29. 8. 2005, č.j. 19 Co 380/2005-18, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému usnesení, jímž městský soud potvrdil usnesení z 2. 8. 2004, č.j. 19 Nc 9503/2004-8, kterým obvodní soud nařídil (podle vykonatelných rozhodnutí oprávněné z 3. 2. 2004, č. 4140401694 a č. 2140401693) na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil označeného soudního exekutora, podala povinná dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, obvodní soud povinnou usnesením z 20. 12. 2005, č.j. 19 Nc 9503/2004-26, doručeným jí 22. 1. 2006, vyzval, aby si ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání a zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatelka však vytčený nedostatek neodstranila.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. b), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že je-li dovolatelem právnická osoba, je nezbytné, aby byla (nejedná-li za ni osoba s právnickým vzděláním uvedená v § 21 o.s.ř., což v projednávané věci z obsahu spisu neplyne) zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si dovolatel advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky jeho zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 25. April 2006