JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 604/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a/ nezletilého A. K., a b/ nezletilé N. K., děti matky Mgr. H. L.-K., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, pro výživné, prodejem nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 26 E 4/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 22. 12. 2004, č.j. 39 Co 438/2004-65, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení z 5. 4. 2004, č.j. 26 E 4/2004-20, jímž obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí k vymožení dlužného výživného za období od 1. 5. 1999 do 30. 11. 2003 v částkách 42.272,73 Kč pro nezl. A. a 35.227,27 Kč pro nezl. N.

Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání (č.l. 71), jež však neobsahovalo specifikaci dovolacích důvodů a nebylo sepsáno advokátem. Na základě pokynu Nejvyššího soudu ze 3. 8. 2005 obvodní soud otce usnesením ze 16. 9. 2005 (č.l. 89), doručeným jeho zástupci 7. 10. téhož roku, vyzval k podání řádného dovolání sepsaného advokátem do patnácti dnů ode dne doručení výzvy.

Dne 1. 11. 2005 ve 23:06 hod. bylo obvodnímu soudu doručeno faxové podání (č.l. 91) povinného sepsané a podepsané advokátem, jež bylo 4. 11. 2005 doplněno předložením jeho originálu (č.l. 96).

Podle § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Z uvedeného vyplývá, že patnáctidenní lhůta k doplnění dovolání, jež mělo spočívat jednak v odstranění nedostatku obligatorního advokátního zastoupení (za nějž se nepovažuje jen případ, kdy dovolatel není zastoupen vůbec, ale také případ, kdy sice dovolatel zastoupení advokátem plnou mocí doložil, avšak dovolání nebylo advokátem také sepsáno, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64), a jednak v uvedení dovolacích důvodů, uplynula v pondělí 24. 10. 2005 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Bylo-li tedy doplňující (faxové) podání sepsané advokátem soudu doručeno teprve 1. 11. 2005, stalo se tak po uplynutí lhůty uvedené v § 241b odst. 3 věty druhé před středníkem o.s.ř.

Protože tedy dovolání nebylo doplněno o důvody ani v soudem dodatečně poskytnuté patnáctidenní lhůtě, Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolací řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004, pod poř. č. 21). Na uvedeném přitom nemůže nic změnit ani skutečnost, že obvodní soud povinného usnesením ze 4. 11. 2005 (č.l. 95), doručeným mu 16. 12. 2005 (uloženo 13. 12. téhož roku), vyzval k doplnění dovolání v patnáctidenní lhůtě opětovně, a to jednak proto, že na tuto výzvu povinný zareagoval opět po lhůtě, totiž faxovým podáním z 12. 1. 2006, ve 12:34 hod (č.l. 100), doplněným originálem faxu doručeným obvodnímu soudu 13. 1. téhož roku (č.l. 102), a jednak – a to zejména – proto, že marné uplynutí prekluzívní lhůty poskytnuté povinnému podle § 241b odst. 3 věty druhé před středníkem o.s.ř. k doplnění dovolání usnesením ze 16. 9. 2005 může mít (viz výše citované uveřejněné rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 108/2002) za následek jediné, totiž odmítnutí dovolání.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněným, jež by jinak měli podle § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že právo na náhradu nákladů tohoto řízení žádný z účastníků nemá.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. července 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 12. July 2006