JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 4573/2007

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného V. H., proti povinnému M. Z., za účasti M. Z., bytem tamtéž, s adresou pro doručování, zastoupené advokátkou, pro 887.571,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. EXNc 4188/2004, o dovolání M. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 24.4.2006, č.j. 20 Co 550/2005-46, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání (č.l. 13,14) rozvedené manželky povinného, odůvodněnému „podezřením, že při provádění dražby došlo ke spáchání trestného činu…“, potvrdil usnesení z 28.6.2005, č.j. EX 2054/04-111 (č.l. 32 spisu okresního soudu sp. zn. EXNc 4188/2004), jímž soudní exekutor podle § 336j o.s.ř. udělil příklep vydražiteli Ing. R. R. Odvolací soud s poukazem na ustanovení § 46 o.s.ř. ve znění novely č. 59/2005 Sb. a na zákon č. 133/2000 Sb. „o evidenci obyvatel“ uzavřel, že dražební vyhláška vydaná exekutorem 23.5.2005 pod č.j. EX 2054/04-84, byla odvolatelce – uložením – řádně doručena do trvalého bydliště.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení „§ 238a o.s.ř.“ (aniž se tudíž zabývá otázkou zásadního právního významu napadeného rozhodnutí), rozvedená manželka povinného ohlašuje dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř. Bez skutkové specifikace, v čem má naplnění jednotlivých dovolacích důvodů spočívat, namítá pouze, že dražební vyhláška, byla-li jí doručena jen fikcí, totiž na adresu, vedenou sice ve smyslu zvláštních předpisů jako místo jejího pobytu, na níž se však dovolatelka v době doručování již několik měsíců nezdržovala, nebyla doručena účinně.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci.

Dovolatelka zpochybnila závěr odvolacího soudu, že jí byla účinně doručena dražební vyhláška (§ 336k odst. 2 věta druhá, § 336c odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Tento závěr je však závěrem skutkovým, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/, případně odst. 3 o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda uvedená dražební vyhláška byla dovolatelce řádně doručena. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle § 241a odst. 3, resp. § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Za použití obou (posuzováno i podle výslovného odkazu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/, odst. 3 o.s.ř.) uvedených důvodů dovolatelka – navíc v rozporu s ustanovením § 241a odst. 4 o.s.ř. oproti odvolání nově, tedy nepřípustně – vytýká, že odvolací soud nezjišťoval, zda jí bylo uvedené rozhodnutí řádně doručeno, a přednesla vlastní skutkovou verzi, že jí doručeno nebylo.

Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelkou vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení dražební vyhlášky), však – stejně jako nesprávnost zjištění skutkového stavu ve smyslu § 241a odst. 3 o.s.ř. – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) být nemohou.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. prosince 2009

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 08. December 2009