JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 3932/2007

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D. s. J., zastoupeného advokátem, proti povinné Ing. H. M., zastoupené advokátem, pro 31.300,- Kč a pro 46.650,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 35 E 128/2006 - 5, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2006, č. j. 64 Co 293/2006 - 31, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Povinná je povinna zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.870,- Kč k rukám advokáta.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 9. 3. 2006, č. j. 35 E 128/2006 - 5, nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 4. 2005, č.j. 38 C 259/97-123, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2005, č.j. 54 Co 444/2005 - 146, „k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 31.300,- Kč (tj. náklady nalézacího řízení před soudem I. stupně) a 46.650,- Kč (tj. náklady nalézacího řízení před soudem II. stupně), nákladů výkonu rozhodnutí, tj. soudního poplatku ve výši 1.560,- Kč a nákladů právního zástupce oprávněného ve výši 8.250,- Kč, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (platu), která přísluší povinné proti zaměstnavateli, u kterého je zaměstnána - plátci mzdy Č. s. s. z.“.

K odvolání povinné Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 9. 2006, č. j. 64 Co 293/2006 - 31, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud konstatoval, že obecné předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí podle § 276 a násl. o. s. ř. byly v daném případě splněny, když tituly pro výkon rozhodnutí nabyly právní moci dne 9. 1. 2006 a jsou vykonatelné. Námitky uplatněné povinnou považoval za právně nevýznamné.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., uplatnila povinná dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., přičemž zásadní význam napadeného usnesení po stránce právní spatřuje v řešení otázek 1) „zda je přípustné, aby byl oprávněný zastoupen advokátem na základě procesní plné moci, udělené v rozporu s hmotným právem, neboť z obsahu této plné moci není patrné, zda ji podepsala některá z osob oprávněných jednat jménem družstva a na základě nečitelných podpisů z ní není patrné ani to, které osoby ji podepsaly“, 2) „zda je přípustné, aby bylo o nařízení výkonu rozhodnutí rozhodnuto na základě návrhu, který u oprávněného - právnické osoby uvádí pouze obchodní firmu a sídlo, nikoli též její identifikační číslo“, a 3) „zda lze řízení o výkon rozhodnutí, zahájené a vedené na základě návrhu, který nesplňuje všechny náležitosti podání, považovat ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) za řízení, vedené bez návrhu na zahájení řízení, ačkoliv ho podle zákona bylo třeba“. „Vada řízení“ spočívá podle dovolatelky v tom, že soud prvního stupně se měl před nařízením výkonu rozhodnutí zabývat tím, zda návrh oprávněného ze dne 18. 1. 2006 splňuje všechny obsahové náležitosti podání (v návrhu chybí uvedení identifikačního čísla oprávněného) a zda byla plná moc k zastupování oprávněného udělena osobami, které jsou oprávněny jeho jménem jednat (v procesní plné moci ze dne 18. 1. 2006 je uvedeno jen razítko oprávněného a dva nečitelné podpisy bez uvedení jmen a funkcí osob, které za družstvo plnou moc udělily). Domnívá se, že byť výše uvedené vady řízení nebyly povinnou v odvolání výslovně vytknuty, „měl na ně odvolací soud přijít sám v rámci přezkumné činnosti a měl zajistit jejich odstranění“. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu, dovolání povinné označil za nedůvodné a účelové a navrhl, aby jej Nejvyšší soud zamítl.

Dovolací soud neshledal dovolání podle § 238a odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípustným.

Otázkami, jež by podle dovolatelky měly činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným, dovolatelka ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jež však přípustnost dovolání podle shora citovaných ustanovení nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3028/2005). O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť oprávněný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 2.570,- Kč [vyčíslené podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 10 odst. 3, § 12 odst. 1 písm. a) bod 1. vyhlášky č. 484/2000 Sb., zaokrouhlené podle § 16 odst. 2 vyhlášky, snížené na polovinu podle § 14 odst. 1 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1], a náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v částce 300,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.870,- Kč je povinná povinna zaplatit k rukám advokáta, který oprávněného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. září 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 02. September 2009

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás