JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 330/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) P. K. a b) M. Ž., zastoupených advokátem, proti povinnému F. K., pro 9.000,- Kč, srážkami z důchodu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. E 3538/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2005, č.j. 39 Co 147/2005-20, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 18. 11. 2004, č.j. E 3538/2004-8 (kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání.

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 18. 8. 2005, doručeným mu 6. 9. 2005, vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že dovolání musí být sepsáno advokátem a že nevyhoví-li výzvě, může být dovolací řízení zastaveno. Na výzvu odpověděl dovolatel žádostí o povolení splátek dluhu; vytčený nedostatek však neodstranil.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.

5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že povinný z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení, a že oprávněným, jež by jinak měli na náhradu nákladů tohoto řízení právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř., náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. března 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu

Vydáno: 22. March 2006