JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 315/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných 1) zletilé V. L., a 2) nezletilého R. L., zastoupených matkou D. L., proti povinnému L. L., přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu pro 45.743,- Kč ve prospěch 1. oprávněné a 56.671,- Kč ve prospěch 2. oprávněného, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 5164/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 8. 2004, č. j. 56 Co 368/2004-26, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení z 2. 3. 2004, č.j. 50 E 5164/2003-8, kterým okresní soud k uspokojení pohledávky oprávněných na výživném nařídil výkon rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále z 25. 3. 1997, č. j. 10 C 102/96-27. Proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 21. 3. 2005, č.j. 50 E 5164/2003-36, doručeným mu 11. 4. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil a na výzvu reagoval podáním z 3. 5. 2005, v němž okresní soud z důvodu „špatné finanční situace“ požádal „o prominutí zmeškání lhůty k podání dovolání z řad advokátů“.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněným však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 23. February 2006