JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2194/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Z. a. s., proti povinnému Ing. J. K., zastoupenému advokátem, pro částku 2.024.941,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 10883/2002, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 24. 10. 2005, č. j. 16 Co 488/2005-185, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud změnil usnesení obvodního soudu (který návrh povinného na zastavení exekuce zamítl) tak, že „provedení exekuce, pokud jde o způsob spočívající v přikázání pohledávky z účtu povinného vedeného u K. b., a.s.,…“ zastavil.

V podání, označeném „dovolání“, povinný (jenž napadené usnesení odvolacího soudu kvalifikuje jako „ve výroku správné“), aniž specifikuje dovolací důvod, namítá, že poslední věta odůvodnění usnesení, jíž odvolací soud konstatoval, že „návrhy na zrušení exekučních příkazů a na odklad exekuce se bude zabývat soud I. stupně v dalším řízení“, měla být uvedena jako „výrok II.“, a (s odůvodněním, že proti „samotnému odůvodnění výroku“ není dovolání přípustné) navrhuje „opravu usnesení v tom smyslu, že se do výrokové části doplňuje výrok II.“, a to ve znění, že „návrh povinného na zrušení exekučních příkazů a odklad exekuce se vrací k dalšímu řízení soudu I. stupně“.

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Protože dovolání (podané posledního dne dvouměsíční lhůty, takže dovolatel již s ohledem na ustanovení § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. nemohl být vyzván k doplnění dovolání o specifikaci dovolacích důvodů) – posuzováno podle ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. – skutečně žádný dovolací důvod podřaditelný pod kterýkoli z důvodů uvedených v taxativním výčtu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř. neobsahuje, nezbylo než dovolání podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004, pod poř. č. 21).

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. září 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 05. September 2006