JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1824/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného P. B., proti povinnému R. C., pro částku 14.100,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 73 Nc 3173/2005, o dovolání JUDr. J. P., soudního exekutora Exekutorského úřadu P. – s., proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 19. 12. 2005, č.j. 18 Co 667/2005-24, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud usnesením z 27. 6. 2005, č.j. 73 Nc 3173/2005-9, nařídil exekuci k vymožení peněžitého plnění (nákladů předcházejícího řízení, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného určených v příkazu exekutora) podle svého vykonatelného rozsudku ze 7. 1. 2005, č.j. 19 C 327/2004 (výrok I.), a jejím provedením pověřil označeného soudního exekutora (výrok II.).

Shora uvedeným usnesením krajský soud k odvolání povinného usnesení okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), a že exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce (výrok III.).

V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – exekutor napadá výrok III. usnesení odvolacího soudu, který je podle jeho názoru v rozporu se zněním ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož „zanikne-li pověření exekutora k provedení exekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo o pověření jiného exekutora provedením exekuce /§ 51 písm. a), b) a d) zákona/, činí odměna exekutora, jehož pověření zaniklo, 3.000,- Kč, nestanoví-li se dále jinak“. Dovolatel v této souvislosti poukazuje na usnesení z 22. 12. 2003, sp. zn. 19 Co 559/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2005, pod poř. č. 22, jímž Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že „zanikne-li pověření exekutora k provedení exekuce v důsledku zastavení exekuce bez jeho zavinění, činí odměna exekutora nejméně 3.000,- Kč, bez zřetele k tomu, že žádný exekuční úkon nevykonal“.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání směřující proti výroku usnesení odvolacího soudu, podle něhož exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce, přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§ 52 odst. 1 ex. řádu) v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a podle § 237 odst. 1 o.s.ř. již proto, že usnesení o nákladech exekuce, stejně jako o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997, pod poř. č. 88). Pokud pak jde o tu část usnesení krajského soudu, jíž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, nejedná se navíc o rozhodnutí měnící ani potvrzující.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod poř. č. 4).

Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. září 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Vydáno: 05. September 2006