JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1794/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města O., proti povinným 1) I. G., a 2) E. G., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 43 E 1228/2000, o dovolání 2. povinného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze 30. 11. 2005, č.j. 40 Co 692/2005-67, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu, jenž nařídil (podle svého rozsudku z 5. 1. 2000, č.j. 14 C 228/99-32) výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinných, podal 2. povinný dovolání (posuzováno dle obsahu dovolání, směřujícímu proti „rozsudku“, který 2. povinný „obdržel dne 29. 12. 2005“).

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 1. 3. 2006, č.j. 43 E 1228/2000-77, doručeným mu 21. 3. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a doplnil náležitosti dovolání podle § 42 odst. 4, § 241a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“, (zejména proti kterému rozhodnutí směřuje) a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolací řízení bude zastaveno. Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Vydáno: 22. August 2006