JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1683/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněných a/ J. S., b/ V. T., a c/ E. M., zastoupených advokátem, proti povinné A. W., zastoupené advokátem, pro 7.811,50 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 19 Nc 11544/2004, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2005, č.j. 51 Co 345/2005-29, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 12. 2004, č.j. 19 Nc 11544/2004-6, jímž obvodní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 28. 5. 2004, č.j. 16 C 292/2003-53, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. R. V., soudního exekutora.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Dovolání je opožděné.

Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, o.s.ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o.s.ř.). Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2, věty první a druhé, o.s.ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu – obsahující správné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ledaže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam – pro obecného zmocněnce povinné F. Ch. uložen na poště dne 2. 12. 2005; jelikož písemnost nebyla do tří dnů od uložení vyzvednuta, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty, tedy dne 5. 12. 2005 (§ 50c odst. 4 o.s.ř., ve znění od 1. 1. 2005). Dovolání bylo odevzdáno na poště k doručení Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (jako soudu prvního stupně) dne 17. 2. 2006 (zásilka R 014849).

Posledním dnem lhůty, v níž mohla povinná dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, bylo pondělí 6. 2. 2006; dovolání však bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v § 240 odst. 1, větě první, o.s.ř.

Nejvyšší soud proto dovolání jako opožděné odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218a o.s.ř.).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, větu první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněným v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinná na jejich náhradu právo nemá.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 01. November 2006