JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1103/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného J. H., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, pro 4.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 Nc 1061/2005, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2006, č. j. 21 Co 438/2006-15, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud odmítl odvolání povinného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 1. 2006, č. j. 36 Nc 1061/2005-5, kterým soud nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2004, č. j. 53 Sm 216/2004-8, k vymožení pohledávky ve výši 4.000.000,- Kč s 6 % úroky z prodlení ročně od 4. 12. 2003 do zaplacení, odměny ve výši 13.333,- Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 350.580,- Kč, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. P. D., soudního exekutora. Konstatoval, že povinný v odvolání neuplatnil žádné skutečnosti, tedy ani skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce (§ 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále jen „zákona č. 120/2001 Sb.“).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. s. ř.“/). Vadu spatřuje v tom, že Městský soud v Praze nejednal v souladu s ustanoveními § 211 a § 43 odst. 1 a 2 o. s. ř. a porušil tak zákonem stanovený postup, a to tím, že nevyzval dovolatele, aby své včas podané blanketní odvolání doplnil, a zároveň mu určil lhůtu pro doplnění odvolání společně s poučením o způsobu a provedení opravy a následcích, jestliže vady podání v určené lhůtě neodstraní. Odvolací soud „hned vydal rozhodnutí“, ačkoliv „nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho vydání“. Dále namítá, že odvolací soud nesprávně vyšel ze skutkových zjištění týkajících se založení plné moci jeho právního zástupce do spisu, neboť tato plná moc se ve spisu nacházela od samého počátku řízení. Navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle bodu XI. Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2005 k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. ř.“), uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2006 pod č. 31, odvolání, které neobsahuje „žádné skutečnosti“ (blanketní odvolání), odvolací soud odmítne (§ 44 odst. 10, věta druhá, ex. ř.) bez dalšího, jestliže o tomto následku byl odvolatel předem poučen v usnesení o nařízení exekuce (§ 44 odst. 6 písm. f/ ex. ř.). Na rozdíl od usnesení, kterým odvolací soud odmítl odvolání, které neobsahovalo „skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce“ (§ 44 odst. 10, věta druhá, ex. ř.), takové rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé.

V souzené věci odvolací soud odmítl odvolání povinného proto, že neobsahovalo žádné skutečnosti, ačkoliv byl povinný o náležitostech odvolání poučen. Protože se tak nejedná o rozhodnutí ve věci samé, nelze přípustnost dovolání posuzovat podle § 237 odst. 1 o. s. ř., nýbrž podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. O tato ustanovení však přípustnost dovolání opřít nelze, neboť o žádný z případů zde vyjmenovaných v souzené věci nejde.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu, jak již také Nejvyšší soud v mnoha svých rozhodnutích vysvětlil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2003 pod č. 51).

Dovolání, které není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud odmítl (§ 234b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O případných nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu

Vydáno: 24. September 2008