JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1085/2004

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M., s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému J. T., zastoupenému advokátem, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 71 E 2193/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11.února 2004, č.j. 15 Co 35/2004-47, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11.února 2004, č.j. 15 Co 35/2004-47, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty povinnému. S poukazem na to, že jednou ze základních podmínek pro nařízení výkonu rozhodnutí je, aby bylo navrženo vymožení té povinnosti, která byla povinnému titulem uložena, dovodil, že se oprávněný domáhá nařízení výkonu rozhodnutí jen proto, že se povinný teprve chystá porušit povinnosti uložené mu titulem, neboť v inzerátech nabízí pronájem či prodej nemovitosti, podle názoru odvolacího soudu tak jde jen o přípravu jednání, které mu bylo titulem zakázáno (m.j. nemovitosti pronajmout).

Oprávněná tomuto závěru oponuje námitkou, že odvolací soud zcela pominul, že povinný nabízí k pronájmu nemovitost již od roku 2000 a navíc v různých výměrách ploch, takže je zřejmé, že část z ní již v rozporu s titulem pronajal. Řízení je jednak postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu a jednak vychází z nesprávného právního názoru.

Dovolání je přípustné (§ 236 odst. 1 o.s.ř.), poněvadž směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§ 238a odst. 1 písm. c/ ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Návrh oprávněné na nařízení vykonatelného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.března 2000, č.j. 11 Cmo 593/99-146, jímž bylo povinnému zakázáno m.j. pronajmout dům čp. 490 postavený na stavební parcele č. 13005, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu P. na LV č. 8824 pro katastrální území P., oprávněná založila na tvrzení, že povinný takovou povinnost „ignoruje, pronajímá a dokonce dále nabízí k pronájmu prostory“ v předmětné nemovitosti. Vyhovující usnesení soudu I.stupně ze dne 22.října 2003 č.j. 71 E 2193/2003-33 na takovém tvrzení staví závěr, dle nějž shledává splněny jak formální, tak materiální předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 351 odst. 1 o.s.ř.

Této procesní situaci je zcela přiléhavou dovolací výtka oprávněné, že odvolací soud pominul, že v řízení nejen tvrdí, že se povinný chystá porušit povinnosti uložené mu titulem, ale že svůj návrh založila také na tvrzení, že předmětné nemovitosti jsou povinným pronajímány.

Podle ustálené soudní praxe při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda a v jaké míře plnil povinný oprávněnému; okolnost takové povahy může být hodnocena jen v případném řízení o zastavení výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 268 o. s. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.srpna 1965, sp.zn. 5 Cz 57/65, uveřejněné pod č. 69/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů).

Této zásady odvolací soud nedbal a své rozhodnutí založil na právním názoru, který při důsledném respektu k dané fázi řízení - tj. při nařízení výkonu rozhodnutí - neměl být použit. Tím, že pominul význam tvrzení oprávněné, že titulem uložená povinnost není plněna, vycházel z právního názoru, který odvolacímu řízení o splnění předpokladů nařízení výkonu rozhodnutí v poměrech, které byly přístupny prvostupňovému soudu, nepříslušel.

Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatel uplatnil právem.

Dovoláním napadené rozhodnutí proto Nejvyšší soud zrušil, a odvolacímu soudu věc vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3 o.s.ř).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§ 243d odst. 1, věta první za středníkem, o.s.ř.).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. října 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a

předseda senátu

Vydáno: 14. October 2004