JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 8/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2002 stížnost obviněných 1) M. Ch., a 2) K. P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 2 Ntv 40/01, a rozhodl t a k t o :

Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu se z podnětu podaných stížností obviněných napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 2 Ntv 40/01, z r u š u j e. Podle § 71 odst. 8, odst. 9 tr. řádu se vazba obviněných M. Ch. a K. P. p r o d l u ž u j e do 1. března 2002.

O d ů v o d n ě n í :

Obžalobou Krajského státního zástupce v Praze je obviněný M. Ch. žalován pro spáchání organizátorství k pokusu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 10 odst. 1 písm. a) k § 8 odst. 1, k § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zák a obviněný K. P. pro spáchání pokusu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 8 odst. 1 k § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zák.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2000, sp. zn. 2 T 21/2000, a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2001, sp. zn. 2 T 21/2000, byli oba obvinění za žalovanou trestnou činnost opakovaně odsouzeni. Pokaždé však byl odsuzující rozsudek odvolacím soudem zrušen. Nejprve usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 2 To 201/2000, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 2 To 63/01.

V současné době se věc nachází ve stadiu řízení před Krajským soudem v Praze, kterému odvolací soud uložil věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Obviněný M. Ch. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 22. 5. 1999, sp. zn. 3 Nt 144/99, z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu s účinností ode dne 21. 5. 1999. Obviněný K. P. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 3. 1999, sp. zn. 3 Nt 117/99, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 1999, sp. zn. 14 To 235/99, z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu s účinností ode dne 19. 3. 1999. V současné době jsou oba obvinění ve vazbě pouze z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Vazba pro řízení před soudem započala běžet oběma obviněným dnem 1. 3. 2000, kdy napadla obžaloba krajského státního zástupce ke Krajskému soudu v Praze.

Vazba obou obviněných byla opakovaně prodlužována, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 2 Ntv 40/01, a to podle § 71 odst. 3 tr. řádu do 19. 3. 2002.

Proti tomuto usnesení podali oba obvinění v zákonné lhůtě stížnost, kterou odůvodňují poukazem na neexistující důvody několikrát prodlužované vazby. Navrhují, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a oba byli propuštěni na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k těmto závěrům.

Oba obvinění jsou stíhání pro nesmírně závažnou trestnou činnost. Charakter trestné činnosti obviněných, jejich dosavadní život a hrozba přísného trestu i nadále odůvodňují obavu, že by se na svobodě trestnímu stíhání a následně i trestu vyhýbali. V tomto směru se Nejvyšší soud ztotožňuje s důvodností vazby, tak jak byly ve všech předchozích rozhodnutích, včetně napadeného rozhodnutí, popsány. Lze sice uznat, že by trvání vazby mělo být co nejkratší, ale závažnost jednání obou obviněných, obava z maření účelu trestního řízení a především časová náročnost dokazování je tak výrazná, že v tomto případě opodstatňují maximální možné prodloužení vazby.

V tomto směru však došlo novelou trestní řádu s účinností od 1. 1. 2002 k zásadní změně v přípustné délce trvání vazby. Podle § 71 odst. 8 písm. c), odst. 9 tr. řádu s ohledem na trestný čin, pro který jsou stíháni, obvinění nemohou být ve vazbě déle jak tři roky, přičemž na řízení před soudem připadají nejvýše dva roky.

Napadeným usnesením došlo k prodloužení vazby obou obviněných do 19. 3. 2002. I když Nejvyšší soud prodloužení vazby u obou obviněných považuje za důvodné, doba, na kterou bylo trvání vazby prodlouženo, odporuje novelizovanému ustanovení § 71 tr. řádu.

Za tohoto stavu Nejvyššímu soudu nezbylo než napadené usnesení zrušit a ve věci znovu rozhodnout. Protože oběma obviněným vazba před soudem započala dnem 1. 3. 2000 a nejdelší přípustné trvání vazby uplyne 1. 3. 2002, omezil Nejvyšší soud trvání vazby do tohoto data.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 30. ledna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera

Vydáno: 30. January 2002