JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 6/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2008 stížnost obviněného K. B., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, a rozhodl t a k t o:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného K. B. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 39 T 10/2005, byl obviněný K. B. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 4 tr. zák. a trestným činem účast na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let a devíti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestu zákazu činnosti. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších patnácti obviněných.

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala část obviněných, mezi nimi i obviněný K. B., a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, byla podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost obviněného K. B. o propuštění z vazby na svobodu, podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nebyl přijat písemný slib obviněného, podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu ani nabídka peněžité záruky a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a contrario nebylo možné dosáhnout účelu vazby dohledem probačního úředníka.

Proti tomuto usnesení podal obviněný K. B. stížnost, v níž poukazuje na bezdůvodnost své již téměř čtyři roky trvající vazby a na nedostatečně odůvodněné usnesení vrchního soudu a žádá, aby jeho žádost byla znovu přezkoumána a rozhodnuto, že se propouští z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

O důvodnosti vazby obviněného K. B. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu a nebyly přijaty nabízené náhrady vazby. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy, za které mu byl zatím nepravomocně uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na výši hrozícího trestu je tak obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, zcela důvodná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že se obviněný po propuštění z vazby bude na svobodě chovat způsobem předvídaným ustanovením § 67 písm. a) tr. řádu je zejména s ohledem na charakter žalovaného jednání natolik silná, že se jí nelze zbavit ani nabízeným písemným slibem obviněného či nabídkou peněžité záruky, ani stanovením dohledu probačního úředníka. A i když je napadené rozhodnutí vrchního soudu stručné, obsahuje všechny údaje, které jsou nutné k posouzení důvodnosti dalšího trvání vazby obviněného, stejně jako její případné náhrady, Nejvyšší soud se s tímto plně ztotožňuje. Proto se nemohla stížnost obviněného K. B. setkat s úspěchem a bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2008

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera

Vydáno: 31. March 2008