JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 53/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2002 stížnost obviněného M. Z., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 7 To 105/02, 7 To 106/02, a rozhodl t a k t o:

Podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e stížnost obviněného M. Z. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 5 T 107/2002, byl obviněný M. Z. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a současně byl nad obviněným vysloven dohled. Stejným rozsudkem byl za trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. a trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. odsouzen i R. R.

Proti tomuto rozsudku podal odvolání krajský státní zástupce, matka obviněného M. Z. i R. R. a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 5 T 107/2002, byl obviněný M. Z. podle § 72 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. řádu propuštěn z vazby.

Proti tomuto usnesení podal krajský státní zástupce stížnost.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 7 To 105/02, 7 To 106/02, podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněné M. Z. a R. R. nadále ve vazbě.

Proti tomuto usnesení podal obviněný M. Z. stížnost, neboť se domnívá, že důvod vazby uvedený v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu u něj není dán. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu, případně za stanovení probačního dohledu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný M. Z. se při podání stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze řídil nesprávným poučením tohoto soudu. Vrchní soud při přezkumu rozhodnutí Krajského soudu v Praze postupoval podle § 147 tr. řádu, a protože dospěl k závěru, že je namístě, aby byl obviněný M. Z. i nadále ponechán ve vazbě, neboť důvody vazby i nadále trvají, rozhodnutí krajského soudu zrušil a sám ve věci rozhodl. Takový postup upravuje ustanovení § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu a proti takovému rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek. Protože jsou tímto postupem šetřeny všechny důvody další vazby, nahrazuje se jím posuzování důvodnosti trvání vazby podle § 71 tr. řádu a výrok napadeného usnesení podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu nebyl namístě. Postupem podle § 72, resp. § 147 tr. řádu je naplněn požadavek pravidelného přezkumu důvodnosti vazby, a proto případný přezkum podle § 71 tr. řádu přichází v úvahu až po dalších třech měsících.

Protože Vrchní soud v Praze ve vztahu k rozhodnutí Krajského soudu v Praze rozhodoval jako soud druhého stupně, není proti jeho rozhodnutí přípustný opravný prostředek a to ani přesto, že své rozhodnutí podřadí pod nesprávné ustanovení zákona a obviněného nesprávně poučí.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. srpna 2002

Předseda senátu

JUDr. Pavel Kučera

Vydáno: 28. August 2002