JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 18/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. června 2008 stížnost obviněného J. D. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 2 To 34/2008, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného J. D. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2007, sp. zn. 45 T 9/2006, byl obviněný J. D. podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby Městského státního zástupce v Praze pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1, 3 tr. zák.

Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze odvolání a Vrchní soud v Praze podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu na podkladě tohoto odvolání napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. řádu věc obviněného J. D. vrátil Městskému soudu v Praze k novému rozhodnutí.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 3. 2008, sp. zn. 45 T 9/2006, rozhodl podle § 226 písm. a) tr. řádu o zproštění obžaloby J. D. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze odvolání a Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 2 To 34/2008, podle § 258 odst. 1 písm. b, c) tr. řádu napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil, podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrátil věc obviněného J. D. Městskému soudu v Praze a podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného J. D. o propuštění z vazby.

Proti výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 2 To 34/2008, o zamítnutí žádosti obviněného J. D. o propuštění z vazby, podal obviněný stížnost s tím, že v ústním odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo jeho ponechání ve vazbě odůvodněno zcela shodně jako v předcházejících usneseních Městského soudu v Praze. Dle obviněného D. by měly orgány činné v trestním řízení poukazovat na existenci nových skutečností, odůvodňujících jeho ponechání ve vazbě a nikoliv pouze citovat odůvodnění rozhodnutí předchozích. Rovněž tak, není-li obava vyplývající z ustanovení § 67 tr. řádu v rozhodnutí jakkoliv konkretizována a není-li odůvodněna konkrétními skutečnostmi, vyplývajícími z dosavadního dokazování je takovéto odůvodnění zcela irelevantní. Obviněný D. dále uvedl, že nelze o takovém zásadním zásahu do osobní svobody jednotlivce, jako je výkon vazby, rozhodovat na základě obecně pojatých důvodů, zejména za situace, kdy nalézací soud již opakovaně v jeho případě rozhodl podle § 226 psím. a) tr. řádu o zproštění obžaloby. Navrhl proto, aby výrok napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze ohledně zamítnutí žádosti o propuštění z vazby byl zrušen a bylo rozhodnuto o jeho propuštění z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

O důvodnosti vazby obviněného J. D. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl sice obviněný zproštěn podle § 226 písm. a) tr. řádu obžaloby, ale k odvolání státního zástupce vrchní soud dvakrát rozhodl o zrušení tohoto zprošťujícího rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému rozhodnutí, jelikož skutková zjištění soudu prvního stupně byla shledána nedostatečnými a je nutné provést ve věci doplnění dokazování. S ohledem na charakter žalované trestné činnosti, které se obviněný J. D. měl dopustit, kdy se jednalo o loupež podle § 234 odst. 1, 3 tr. zák., hrozí obviněnému vysoký trest odnětí svobody. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Pokud jde o obavu, že by se obviněný J. D. na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí. Protože se v průběhu celého trestního řízení na důvodech vazby obviněného nic nezměnilo, nemohlo se změnit při jejich přezkumu nic ani s jejich odůvodněním. Nejvyšší soud se s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze plně ztotožňuje, a proto se nemohla stížnost obviněného J. D. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly shledány.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2008

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera

Vydáno: 30. June 2008