JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 15/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. května 2008 stížnost obviněného Mgr. J. B. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 5 To 100/2007, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného Mgr. J. B. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2006, sp. zn. 35 T 15/2001, byl obviněný Mgr. J. B. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 2, 5 tr. zák. a návodem k trestnému činu podvodu podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. k § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný Mgr. J. B. , další dva obvinění a krajský státní zástupce odvolání a trestní věc obviněného Mgr. J. B. se v době rozhodování o zrušení peněžité záruky nacházela ve stádiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.

V průběhu přípravného řízení byl obviněný Mgr. J. B. usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 1999, sp. zn. Nt 3580/99, vzat do vazby, mimo jiné i z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu. Následně byl usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2001, sp. zn. Nt 4305/2001, propuštěn z vazby na svobodu za současného přijetí jím nabídnutého písemného slibu podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a přijetí peněžité záruky ve výši 7 mil. Kč podle § 73a odst. 1 tr. řádu, když soud u obviněného konstatoval existenci vazebních důvodů ve smyslu ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 5 To 100/2007, podle § 73a odst. 4 tr. řádu a contrario zamítl žádost obviněného Mgr. J. B. o zrušení peněžité záruky.

Proti tomuto usnesení podal obviněný Mgr. J. B. stížnost s tím, že se ve svojí žádosti o zrušení peněžité záruky domáhal vrácení kauce ve výši 7 mil. Kč, kterou odůvodnil tím, že v devíti případech z jedenácti byl zproštěn obžaloby a byl uznán vinným toliko v případě dvou bodů obžaloby, které se navíc váží k peněžnímu ústavu M. B. , a. s. Podotkl, že se řádně dostavoval k úkonům orgánů činných v trestním řízení, v místě bydliště, kde žije se svojí rodinou, řádně přebírá veškerou úřední poštu, nemá v úmyslu uprchnout či se skrývat a vyhýbat se trestnímu stíhání. Dle jeho přesvědčení již pominuly důvody, které soud vedly k přijetí jeho peněžité záruky, a proto navrhl, aby soud peněžitou záruku zrušil a poukázal přitom na své osobní poměry s tím, že peněžitá záruka byla z větší části složena ze zapůjčených financí od více subjektů a z důvodu dlouhotrvajícího řízení před nalézacím soudem někteří věřitelé na něj naléhají a žádají navrácení svých finančních prostředků a někteří požadují ze zapůjčených peněz úhradu úroků, jejichž měsíční výše se blíží jeho současným výdělkovým možnostem. V případě, kdy by soud jeho žádosti vyhověl, zůstal by v platnosti jeho písemný slib, který je připraven jako dosud i nadále plně respektovat a dodržet jej. Ve své stížnosti proti napadenému usnesení obviněný Mgr. J. B. zopakoval důvody, které uvedl ve své žádosti o zrušení peněžité záruky Vrchnímu soudu v Olomouci. Dále uvedl, že Vrchní soud v Olomouci svým rozhodnutím postupoval v rozporu s právními předpisy, zejména nebylo zajištěno včasné projednání a rozhodnutí jeho trestní věci a také Vrchní soud v Olomouci dle obviněného nepřiměřeným způsobem a nikoliv již v nezbytné míře pro zajištění účelů trestního řízení zasahuje do práva obviněného vlastnit majetek, když část majetku obviněného představující výši peněžité záruky 7 mil. Kč drží na peněžním účtu státu mimo majetkovou dispozici obviněného, a to po dobu výrazně přesahující dobu nezbytnou, když délka trestního řízení, která je již nepřiměřeně dlouhá, nebyla zapříčiněna chováním obviněného. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a nově rozhodl tak, že peněžitou záruku obviněnému Mgr. J. B. vrátí.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný Mgr. J. B. je stíhán pro zvlášť závažnou trestnou činnost, a přestože byl rozsudkem soudu prvního stupně částečně zproštěn obžaloby, která mu kladla za vinu spáchání rozsáhlé majetkové trestné činnosti se způsobenou škodou ve stovkách milionů korun, je s ohledem na závažnost protiprávního jednání, jehož se měl dopustit a pro nějž je nadále trestně stíhán, s přihlédnutím právě k výši způsobené škody a množství útoků proti majetku, i nadále ohrožen vysokým trestem odnětí svobody. S ohledem na uložení trestu rozsudkem soudu prvního stupně, je u obviněného Mgr. J. B. obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, v současné době stále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. V současnosti tedy nepominuly důvody, které k přijetí peněžité záruky vedly a ani se nezměnily okolnosti rozhodné pro určení její výše a pouze písemný slib obviněného podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu nemůže nyní postačovat k tomu, aby byl nahrazen u obviněného vazební důvod § 67 písm. a) tr. řádu. V tomto směru lze odkázat na výrok i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu, a protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím plně ztotožňuje, zejména s jeho odůvodněním, že účast obviněného Mgr. J. B. na úkonech trestního řízení v jeho trestní věci je zajištěna právě institutem peněžité záruky, která byla přijata v minimální výši s ohledem na rozsah škody, kterou měl obviněný svým protiprávním jednáním způsobit, nemohla se stížnost obviněného Mgr. J. B. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2008

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera

Vydáno: 30. May 2008