JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 69/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. ledna 2008 dovolání podané obviněným P. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 7 To 217/2007, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 38 T 114/2005, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. s e z r u š u j e usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 7 To 217/2007.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Městskému soudu v Praze p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 38 T 114/2005, byl P. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., při současném upuštění od uložení souhrnného trestu podle § 37 tr. zák. vzhledem k dostatečnosti trestu uloženého obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. 11. 2006, sp. zn. 7 T 299/2006.

Podle skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 5 se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že dne 3. 6. 2005 kolem 21:40 hod. v P., v obchodní metropoli Z, v OD I., vzal z volného výběru zboží cukrovinky v hodnotě 28 Kč, které zkonzumoval a baterii zn. Duracel v hodnotě 109 Kč, tedy zboží v celkové hodnotě 137 Kč a poté prošel bez zaplacení kolem pokladen, kdy byl zadržen pracovníky bezpečnostní služby, přičemž se uvedeného jednání dopustil, přestože byl trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 29/2005 ze dne 31. 1. 2005, který nabyl právní moci dne 20. 5. 2005, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku se stanovenou zkušební dobou v trvání čtyř let.

Proti citovanému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 podal obviněný odvolání, na jehož podkladě rozhodl Městský soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 7 To 217/2007 tak, že podle § 253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného jako opožděné zamítl. Toto usnesení bylo doručeno mimo jiné obviněnému dne 3. 9. 2007, jeho obhájkyni dne 10. 7. 2007 a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5 dne 9. 7. 2007.

Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný, prostřednictvím své obhájkyně Mgr. E. P. dovolání, které bylo doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 5 poštou dne 12. 9. 2007.

Obviněný svým dovoláním napadl zamítavý výrok citovaného usnesení odvolacího soudu. Ohledně dovolacího důvodu uvedl, že bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž odkázal na § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje obviněný v tom, že odvolací soud porušil zákonné ustanovení § 60 odst. 3 tr. ř. tím, že za poslední den lhůty k podání odvolání považoval den 8. 5. 2007, tj. státní svátek, a nikoliv až den 9. 5. 2007. V rozporu se zákonem pak zamítl (obviněný nesprávně uvádí odmítl) jeho odvolání pro opožděnost, přestože je obviněný při zachování zákonné odvolací lhůty podal dne 9. 5. 2007 telefaxem a dne 10. 5. 2007 odeslal prostřednictvím pošty k soudu obsah faxového podání.

Vzhledem k uvedenému navrhl obviněný závěrem svého dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 7 To 217/2007, a aby uvedenému soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta po shrnutí předchozího řízení a obsahu obviněným podaného dovolání uvedla, že ze základních obecných hledisek je možno dovolání označit za přípustné. Dále uvedla, že je nutno zcela souhlasit i s argumentací uplatněnou obviněným v rámci jeho dovolání, neboť obviněný podal své odvolání poslední den lhůty, tj. dne 9. 5. 2007.

S ohledem na uvedené skutečnosti navrhla státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného vyhověl a zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí odvolacího soudu a v souladu s § 265l odst. 1 tr. ř. jmenovanému soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupkyně dále navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky učinil toto rozhodnutí v souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací

(§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání obviněného přípustné je [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].

Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejíchž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Obviněný ve svém dovolání označuje jako dovolací důvod skutečnosti uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující:

Uvedený dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je tento dovolací důvod dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.

Obviněný výslovně odkázal na první z uvedených alternativ.

Jak již bylo naznačeno výše, bylo obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 7 To 217/2007. Z odůvodnění citovaného usnesení přitom vyplývá, že tak odvolací soud učinil, neboť rozsudek nalézacího soudu byl obviněnému i jeho obhájkyni doručen shodně dne 30. 4. 2007, tedy podle mínění odvolacího soudu uplynula lhůta k podání odvolání dnem 8. 5. 2007 a odvolání obviněného bylo posláno faxem a doporučeně z pošty dne 10. 5. 2007.

Z trestního spisu sp. zn. 38 T 114/2005 zjistil Nejvyšší soud, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 38 T 114/2005, byl doručen obviněnému P. H. a jeho obhájkyni, Mgr. E. P., shodně dne 30. 4. 2007 (srov. doručenky připojené na č. l. 123). Z citovaného trestního spisu dále vyplývá, že odvolání obviněného adresované Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo obhájkyní obviněného zasláno faxem (tj. na faxové číslo Obvodního soudu pro Prahu 5) dne 9. 5. 2007 v 11:13 hod. (srov. faxem zaslané odvolání obviněného na č. l. 125–126 a hlášení o přenosu na č. l. 149).

Před samotným posouzením věci je třeba připomenout, že podle § 253 odst. 1 tr. ř. platí, že odvolací soud zamítne odvolání, bylo–li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Podle § 248 odst. 1 tr. ř. dále platí, že odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení rovněž platí, že jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Dále je možno připomenout, že v souladu s § 60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty, a v souladu s § 60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne–li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

Konečně je třeba říci, že v souladu s § 59 odst. 1 tr. ř. věta druhá lze podání učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.

Z uvedených okolností případu a z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že lhůta k podání odvolání počala obviněnému běžet dnem 1. 5. 2007, přičemž s ohledem na skutečnost, že den 8. 5. je státním svátkem (srov. § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších změn) a tedy i dnem pracovního klidu (srov. § 3 citovaného zákona), uplynula obviněnému lhůta k podání odvolání až dnem 9. 5. 2007. Tohoto dne však bylo podáno na faxové číslo Obvodního soudu pro Prahu 5 odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 38 T 114/2005.

Vzhledem k uvedenému tedy lze uzavřít, že odvolání obviněného bylo podáno včas ve smyslu § 248 odst. 1 tr. ř., a Městský soud v Praze proto pochybil, když toto odvolání zamítl postupem podle § 253 odst. 1 tr. ř., jako podané opožděně. Za této situace lze uzavřít, že bylo odvolacím soudem rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, a je tedy dán dovolací důvod podle první alternativy § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání obviněného P. H. je v uvedeném směru opodstatněné, zrušil podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené usnesení odvolacího soudu. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil Nejvyšší soud rovněž další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Městský soud v Praze se bude znovu zabývat odvoláním obviněného, a to nejprve z pohledu splnění formálních předpokladů jeho projednání v rámci odvolacího řízení, a v případě jejich splnění i z pohledu věcného.

Podle § 265s odst. 1 tr. ř. je Městský soud v Praze v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto dovolacím rozhodnutí, je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil, a je také povinen respektovat zákaz reformationis in peius (§ 265s odst. 2 tr. ř.).

Protože vady zjištěné Nejvyšším soudem na podkladě dovolání obviněného P. H. nebylo možno odstranit v případném veřejném zasedání dovolacího soudu, bylo rozhodnuto o tomto dovolání v souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 21. ledna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch

Vydáno: 21. January 2008