JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 523/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. dubna 2008 dovolání podané obviněným F. Z., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 6 To 183/2006, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 175/2004, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. s e dovolání obviněného F. Z.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 12 T 175/2004, který nabyl právní moci dne 30. 7. 2004, byl obviněný F. Z. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák., za který byl podle § 45 odst. 1, 2 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře sedmdesát hodin, přičemž mu bylo zároveň podle § 45a odst. 1 tr. zák. uloženo, aby do 6 měsíců od nabytí právní moci trestního příkazu uhradil podle svých sil škodu způsobenou trestným činem.

Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. Nt 965/2004, bylo ohledně obviněného F. Z. rozhodnuto tak, že se mu podle § 45a odst. 4 tr. zák. ve spojení s § 340b odst. 1 tr. ř. přeměňuje shora uvedený trest obecně prospěšných prací ve výměře sedmdesáti hodin na trest odnětí svobody v délce trvání třicetipěti dnů, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil do věznice s dozorem.

Proti citovanému usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti podal obviněný stížnost, na jejímž podkladě rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud stížnostní, usnesením ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 6 To 183/2006 tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněným podanou stížnost zamítl.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, podal obviněný, prostřednictvím zvoleného obhájce prom. práv. F. Z. dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 13. 12. 2006. Obviněný ve svém dovolání uvedl, že Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, v rámci svého zamítacího usnesení nevyhodnotil správně situaci, ve které se odsouzený nachází. Uvedl, že s přeměnou trestu obecně pospěšných prací nelze souhlasit. V současné době totiž plní své pracovní povinnosti a je navíc dislektik.

Vzhledem k uvedenému navrhl obviněný závěrem svého dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, a znovu mu uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře sedmdesáti hodin.

K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictví státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta uvedla, že rozhodnutí o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody není možné dovoláním napadnout a tedy dovolání obviněného je nepřípustné. Vzhledem k uvedenému navrhla státní zástupkyně činná u Nejvyššího státní zastupitelství, aby Nejvyšší soud České republiky obviněným podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, a toto rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací

(§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné.

Je třeba připomenout, že podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení dále platí, že rozhodnutím ve věci samé se rozumí

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).

Jak již bylo řečeno výše, směřuje obviněný své dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti, který rozhodl o přeměně trestu obecně prospěšných prací ve výměře sedmdesáti hodin na trest odnětí svobody v délce trvání třicetipěti dnů, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil do věznice s dozorem.

S ohledem na taxativní povahu výčtu rozhodnutí, proti nimž trestní řád v ustanovení § 265a odst. 1, 2 připouští dovolání, mezi nimiž však není uvedeno usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného není přípustné, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. dubna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch

Vydáno: 30. April 2008