JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 370/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. července 2002 dovolání obviněného M. K. podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 7 To 73/2002, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 2 T 377/2001, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm.b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. K. byl rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 18. 1. 2002, sp. zn. 2 T 377/2001, uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 25. 7. 2001 v době kolem 23.10 hodin v obci H. u B., na ulici K., v blízkosti železničního viaduktu, okres B. – v., po úderu skleněnou lahví od limonády do hlavy M. K. se zmocnil její igelitové tašky s elastickými kalhotami, šesti vajíčky v papírovém obalu, cigaretami, lahví od piva, dámskou peněženkou, finanční hotovostí s částkou 1.800,- Kč, osobními doklady, kartou od sporožira a měsíční jízdenkou na vlak v přesně nezjištěné hodnotě.

Za tento trestný čin byl obviněný M. K. podle § 234 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.

Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu Brno - venkov podal obviněný M. K. odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 7 To 73/2002, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Obviněný M. K. podal prostřednictvím své obhájkyně ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2002. Důvody dovolání spatřuje obviněný v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Pokud jde o tento dovolací důvod, v okamžiku podání dovolání, tedy dne 27. 5. 2002, již byla v účinnosti novela trestního řádu, provedená zákonem č. 200/2002 Sb., která zaměnila a částečně doplnila text dovolacích důvodů uvedených do účinnosti zmíněné novely v § 265b odst. 1 písm. k) a l) tr. řádu. Z vyjádření dovolacího důvodu v podaném dovolání i z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný opírá své dovolání o důvod, který je nyní po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Obviněný spatřuje nesprávnost rozhodnutí v tom výroku odvolacího soudu, na základě kterého bylo ve veřejném zasedání zamítnuto jako nedůvodné jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Brno - venkov. Namítá, že odvolací soud zamítl jeho odvolání jako nedůvodné a odmítl vyslechnout dva svědky, kteří měli podat svědectví o jeho nevině, ačkoliv v daném případě byl na místě postup dle § 258 odst. 1 písm. c) tr. ř., kdy pro vzniklé pochybnosti o správnosti skutkového zjištění měly být provedeny odvolacím soudem další důkazy navrhované obviněným a na základě těchto měl pak odvolací soud rozhodnout. Soudu prvního stupně pak vytkl, že provedené důkazy nesprávně vyhodnotil v jeho neprospěch.

V petitu svého dovolání obviněný M. K. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadnuté usnesení Krajského soudu v Brně v naznačeném rozsahu přezkoumal a ve veřejném zasedání dle ust. § 265k odst. 1 a § 265l odst. 2 tr. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání.

K dovolání obviněného M. K. se dne 18. 7. 2002 vyjádřil nejvyšší státní zástupce a uvedl, že z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel po formální stránce poukazuje na dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ale s ohledem na datum nabytí účinnosti novelizovaného znění tr. ř. zákonem č. 200/2002 Sb. a s ohledem na obsah dovolání a argumentaci, která je v dovolání uvedena vyplývá, že obviněný měl na mysli dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Dále uvádí, že v předmětné věci nebyla uvedena žádná z procesních vad, kterou má na mysli dovolací důvod § 265b odst. 1 písm k) [po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.] a jak jsou obsažena v § 253 odst.1 a 3 tr. ř., ale po obsahové stránce jde o výtky, směřující pouze do skutkového stavu věci, který nemůže mít vliv ani na použití dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněného tak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl ve smyslu § 265i odst.1 písm. b) tr. ř. tak, že se dovolání odmítá.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), lze uplatnit pouze tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž se jedná o rozhodnutí soudu bez věcného přezkoumání věci ve smyslu § 253 odst. 1 až 4 tr. řádu. Tento dovolací důvod může být naplněn tehdy, jestliže se oprávněná osoba domáhala přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ač podle zákona provedeno být mělo. Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.) tudíž nemůže být zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu § 256 tr. ř, tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle § 256 tr. ř. lze použít po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř., teprve tehdy, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle § 253 tr. ř. Na rozdíl od ustanovení § 253 tr. ř., podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu § 256 tr. ř. může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání. V tomto případě tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu § 253 tr. ř.

Z obsahu dovolání obviněného vyplývá, že ačkoliv uvádí jako důvod dovolání § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), v tomto směru není žádné pochybení v napadeném rozhodnutí vytýkáno a celé dovolání, jak je patrno i z jeho shora uvedené citace odůvodnění, se týká pouze nesprávného zjištění skutkového stavu. Ovšem nesprávnost skutkových zjištění nezakládá ani dovolací důvod předpokládaný ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. K. podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1, písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst.1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením, že se dovolání obviněného M. K. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 30. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vydáno: 30. July 2002