JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 338/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 21. srpna 2008 dovolání H. D. S., a D. Q. N., proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 3 To 543/2007, jako soudu odvolacího,

dále dovolání J. L., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. 3 To 402/2005, jako soudu odvolacího, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 338/2008

a dovolání J. S., P. H., L. J., a R. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 3 To 255/2005, jako soudu odvolacího, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 337/2008,

v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 1 T 349/2003 a rozhodl t a k t o :

Podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam s e s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod spisovými značkami 11 Tdo 329/2008, 11 Tdo 337/2008 a 11 Tdo 338/2008.

Všechny tři věci budou vedeny pod sp. zn. 11 Tdo 329/2008.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 1 T 349/2003, bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně celkem 17 obviněných, kteří byli uznáni vinnými trestnými činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1, 2 tr. zák. a účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák.

Tímto rozsudkem byl uznán vinným i obviněný J. L., neboť se v součinnosti s dalšími spolupachateli ve třech případech podílel na nelegálních převodech celkem 230 běženců nezjištěné asijské národnosti z České republiky do Německa body I/11, 12, 20 výroku o vině a společně s dalšími pěti osobami uvedenými ve výroku o vině se jednání popsaného pod bodem I. dopustili jako členové zločinného spolčení mezinárodního charakteru založeného na území České republiky v blíže nezjištěné době v roce 2000 a operujícího mezi červnem 2001 a květnem 2002. Za tyto trestné činy byl obviněnému L. uložen trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, trest peněžitý ve výši 200.000,- Kč a trest propadnutí věci. Na podkladě odvolání tohoto obviněného Krajský soud v Brně dne 5. 10. 2005, sp. zn. 3 To 402/2005, rozhodl o zrušení napadeného rozsudku ohledně J. L. ve výroku o trestu odnětí svobody a ve výroku o uloženém peněžitém trestu a nově uložil tomuto obviněnému trest odnětí svobody v trvání 40 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný L. dovolání, které formálně opřel o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov byl uznán vinným rovněž H. D. S. a D. Q. N., neboť se v součinnosti s ostatními spolupachateli podíleli na nelegálních převodech 76 běženců asijské národnosti – z toho H. D. S. se podílel na přechodu 57 běženců, viz body I/15, 16, 17, 18, 19, 21 výroku o vině výše uvedeného rozsudku okresního soudu, a to z České republiky do Rakouska a v některých případech dále do Itálie a D. Q. N. se podílel na nelegálním přechodu 19 běženců, viz body I/7, 8 výroku o vině výše uvedeného rozsudku okresního soudu, a to ze Slovenské republiky do České republiky a těchto skutků se společně s dalšími osobami dopustili jako členové zločinného spolčení mezinárodního charakteru, založeném na území České republiky v blíže nezjištěné době v roce 2000. Současně Okresní soud Brno-venkov rozhodl o trestech – H. D. S. byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, peněžitý trest ve výměře 100.000, Kč a trest propadnutí věci, D. Q. N. trest odnětí svobody v trvání 2 a ½ roku, peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč a trest propadnutí věci. Proti tomuto rozsudku podali oba výše jmenovaní odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně v neveřejném zasedání dne 18. 8. 2005, a to tak, že napadený rozsudek o odvolání výše jmenovaných se zrušuje v celém rozsahu a věc se v rozsahu zrušení vrací zpět soudu I. stupně. Následně rozhodl Okresní soud Brno-venkov rozsudkem vedeným pod sp. zn. 1 T 349/2003 ze dne 7. 9. 2007 tak, že H. D. S. byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, peněžitý trest ve výměře 100.000,- Kč a trest propadnutí věci a D. Q. N. trest odnětí svobody v trvání 2 a ½ roku, peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč a trest propadnutí věci. Následná odvolání obou obviněných byla Krajským soudem v Brně odmítnuta usnesením ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 3 To 543/2007. Proti předmětnému usnesení odvolacího soudu podal obviněný H. D. S. i D. Q. N. obsahově totožné dovolání, které formálně opřeli o ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov byl uznán vinným rovněž J. S., P. H., L. J. a R. K., neboť se v součinnosti s ostatními spolupachateli podíleli na nelegálních převodech běženců asijské národnosti, J. S. body I/1 – 6, 9 – 10, 14, P. H. body I/1 – 6, 9 – 12, 14, L. J. body I/15 19, 21, 23 – 25, R. K. body I/1 – 6, 9 – 10, 14, výroku o vině rozsudku Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 1 T 349/2003. Této trestné činnosti se dopustili společně s dalšími osobami jako členové zločinného spolčení mezinárodního charakteru, založeném na území České republiky v blíže nezjištěné době v roce 2000. Současně Okresní soud Brno-venkov rozhodl o trestech: J. S. byl uložen trest odnětí svobody v trvání 7 let, trest vyhoštění na dobu neurčitou a trest propadnutí věci; P. H. trest odnětí svobody v trvání 6 let, peněžitý trest ve výši 300.000,- Kč a trest propadnutí věci; L. J. byl určen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 a ½ roku, peněžitý trest ve výši 300.000,- Kč a trest propadnutí věci; R. K. trest odnětí svobody v trvání 6 let, peněžitý trest ve výši 300.000,- Kč a trest propadnutí věci.

Proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov výše jmenovaní podali odvolání. Krajský soud v Brně rozhodl o zrušení rozsudku soudu I. stupně ohledně výše jmenovaných odsouzených s tím, že nově rozhodl o uložených trestech, s tím, že uložil mírnější tresty odnětí svobody a rovněž snížil výši peněžitých trestů, s výjimkou obviněného H., jehož podání bylo soudem II. stupně odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Proti rozhodnutí krajského soudu podali všichni výše uvedení mimořádný opravný prostředek –dovolání, které J. L., L. J. a R. K. formálně opřeli o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., H. D. S., D. Q. N. a P. H. jej formálně opřeli o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a J. S. o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) a k) tr. ř.

Vzhledem k faktu, že trestná činnost všech výše jmenovaných dovolatelů je skutkově vzájemně propojena a projednávané trestné činy tak spolu navzájem úzce souvisí, Nejvyšší soud ČR shledal, že v daném případě jsou vytvořeny podmínky pro společné řízení, a proto podle § 23 odst. 3 tr. ř. rozhodl per analogiam o spojení všech třech věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že všechny věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 11 Tdo 329/2008.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 21. srpna 2008

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman

Vydáno: 21. August 2008

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. do 24 hodin