JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tcu 40/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. června 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky Z. P., rozsudkem Okresního soudu ¨v Trebišově, Slovenská republika, ze dne 27. května 2004, sp. zn. 3 T 16/04, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 17. ledna 2005, sp. zn. 7 To 97/04, a to pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 slovenského trestního zákona účinného do 31. 8. 2002, trestný čin pohlavního zneužívání podle § 243 odst. 1 slovenského trestního zákona účinného do 31. 8. 2002, trestný čin útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 slovenského trestního zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Trebišove, Slovenská republika, jenž nabyl ve spojení s výše citovaným usnesením Krajského soudu v Košicích právní moci dne 17. 1. 2005, byl Z. P. uznán vinným trojnásobným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 slovenského trestního zákona účinného do 31. 8. 2002, trestným činem pohlavního zneužívání podle § 243 odst. 1 slovenského trestního zákona účinného do 31. 8. 2002 a trestným činem útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 slovenského trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tím, že

- v přesně nezjištěných dnech v době od roku 1997 do prosince 2001 v bytě na ulici M. v M. v sedmi případech pohlavně zneužíval různými způsoby (ohmatával jim poprsí, hladil je na genitáliích pod spodním prádlem, pokoušel se do nich vniknout pohlavním údem, vkládal jim pohlavní úd do úst apod.) některou z dcer své družky, a to nezletilé R. S., M. S. a V. S., přestože věděl, že ani jedna z nich nedovršila patnácti let, popř. osmnácti let, a dále tím, že

- v žádosti o propuštění z vazby na svobodu ze dne 10. 8. 2003 napsané v Ú. p. v. v. v K. adresované soudci Okresního soudu v Michalovcích JUDr. S. H. ho hrubě urážel vulgárními a nacionalistickými výrazy.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“), návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že Z. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 a § 243 tr. zák. a trestný čin útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z. P. se po delší dobu dopouštěl úmyslné závažné trestné činnosti zejména ohrožující mravní výchovu nezletilých. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i počtem poškozených a délkou doby páchání trestné činnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vydáno: 08. June 2005