JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tcu 4/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. ledna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. A., dříve Č., rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, a to pro dvojnásobný trestný čin obzvláště těžké krádeže podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, byl M. A. (pod dřívějším příjmením Č.) uznán vinným dvojnásobným trestným činem obzvláště těžké krádeže podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu měl dopustit tím, že v době mezi 21.30 hod. dne 7. 11. 2000 a 02.00 hod. dne 8. 11. 2000 vnikl spolu s dalšími spoluodsouzenými do hotelu W. ve Z., a to postraními schody a oknem, které předtím nechali, když byly hosty v lokále, nepozorovaně zevnitř bez zástrčky. V hostinské místnosti pak vypáčili pokladnu a zásuvku výčepního pultu a odcizili odtud peněžní kazetu stříbrné barvy N. B. R. Z. Z kabelky, jež se nacházela pod pokladnou v otevřené polici, odcizili mobilní telefon zn. Motorola, peněženku s hotovostí ve výši 1300 DM, průkaz totožnosti, šekovou knížku, kartu nemocenského pojištění a řidičský průkaz poškozené H. H. Odcizili také fotoaparát zn. Canon s kabelou a dvě další kožené peněženky s drobnými mincemi. Způsobili tak škodu odcizením věcí přesahující 2000 DM a poškozením zařízení 50 DM. Poté se odebrali do obchodu s elektrospotřebiči J. G. v A.-M.-D.-S. v Z., kde podle společného plánu vyrazili skleněnou výplň dveří obchodu a vnikli do prodejních prostor, kde odcizili 27 mobilních telefonů i s příslušenstvím v úhrnné hodnotě 12 800 DM, přičemž poškozením zařízení způsobili škodu ve výši 3000 DM.

Dne 24. 1. 2005 pod sp. zn. 350/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. A. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. A. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané více útoky, jimiž byla způsobena poměrně vysoká škoda více osobám. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch

Vydáno: 31. January 2005