JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tcu 20/2005

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. března 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. D., rozsudkem Okresního soudu Uppsala, Švédské království, ze dne 1. 6. 2004, sp. zn. B 1318 – 03, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu Svea Hovrät, Švédské království, ze dne 10. 9. 2004, sp. zn. B 4794/04, a to pro trestný čin vraždy podle kapitoly 3 § 1 švédského trestního zákona, k trestu odnětí svobody na doživotí a k trestu vyhoštění.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Uppsale, Švédské království ze dne 1. 6. 2004, sp. zn. B 1318 – 03 ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu Svea Hovrät, Švédské království, ze dne 10. 9. 2004, sp. zn. B 4794/04, byl P. D. uznán vinným trestným činem vraždy podle kapitoly 3 § 1 švédského trestního zákona. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudů dopustil tím, že někdy odpoledne nebo večer 12. dubna 2003 usmrtil v pokoji, ve kterém společně bydleli na koleji v ulici K.v U. Š. H. tak, že ji uškrtil v její posteli, když byla s velkou pravděpodobností na spodní části těla nahá a svázaná kolem zápěstí, přičemž se pokoušela bránit a přitom si přivodila určitá poranění. Po smrti tělo přemístil na podlahu, odstranil jí provazy kolem zápěstí a navlékl kalhoty.

Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí a k trestu vyhoštění.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení švédských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona platí, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. D. se dopustil závažné trestné činnosti proti lidskému životu a zdraví a způsobil trestným činem neodstranitelný následek – smrt jiné osoby. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen mimo jiné trest odnětí svobody v nejvyšší možné míře – na doživotí. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. března 2005

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík

Vydáno: 24. March 2005