JUDIKATURA - Insolvenční právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2908/2014

Z R 59/2004 je zjevné, že odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení lze na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaný vznesením námitky promlčení brání. Proto pro závěr, zda vznesení námitky promlčení ohledně náhrady škody za zaniklé věci, jež byl žalovaný povinen vydat do konkursní podstaty, odporuje dobrým mravům, není sama ...

Vydáno: 28. July 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSCR 24/2014

Platí, že obnovilo-li se právo ohlášeného společníka veřejné obchodní společnosti vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzická osoba, je skutečnost, že veřejné obchodní společnosti, jejímž jediným ohlášeným společníkem taková fyzická osoba byla, zaniklo právo vykonávat funkci insolvenčního správce, důvodem k odvolání veřejné obchodní společnosti z funkce insolvenčního správce konkrétního dlužníka ve smyslu § 31 insolvenčního zákona.

Vydáno: 28. April 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2011/2014

Spor (o právo přednosti uspokojení) mezi věřiteli téže skupiny (třídy) nepovažuje insolvenční zákon za spor o pořadí pohledávky, jak je definován v § 195 insolvenčního zákona. Pro zajištěné věřitele to platí tím více, že (obdobně, jako tomu bylo v konkursních poměrech podle § 28 odst. 3 ZKV), pořadí, v jakém mají být uspokojeni v rámci dané skupiny (zajištěných věřitelů), mají-li ...

Vydáno: 28. April 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 67/2014

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou ve smyslu ustanovení § 111 odst. 3 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. prosince 2013) vůči věřitelům neúčinné za předpokladu, že byl posléze zjištěn úpadek dlužníka.

Vydáno: 29. February 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4269/2014

Věřitel, který (ač tak mohl učinit) v propadné přihlašovací lhůtě nepřihlásil pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nemá podle § 98 a § 99 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy (způsobené nedobytností pohledávky) vůči osobě uvedené v § 98 odst. 2 insolvenčního zákona, která ve smyslu ustanovení § 98 odst. 1 insolvenčního zákona ...

Vydáno: 17. December 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 61/2015

I podle ustanovení § 2 písm. g/ insolvenčního zákona ve znění účinném před 1. lednem 2014 platilo, že pro účely uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka byl za zajištěného věřitele pokládán věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen (pouze) zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo ...

Vydáno: 11. November 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 110/2015

Příslušenství pohledávky (byť vzniká později, právní mocí soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná.

Vydáno: 30. November 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 42/2013

Ujednání o úhradě podstatné (rozhodující) části smluvené ceny díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti podle obchodního zákoníku, které vázalo povinnost objednatele zaplatit cenu díla až k okamžiku, kdy mu banka poskytne úvěr, je v rozporu s dobrými mravy.

Vydáno: 29. October 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 6/2014

I. Insolvenční věřitel, který nehlasoval na schůzi věřitelů o způsobu oddlužení, není oprávněn podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení. Věřitelem, který nehlasoval o způsobu oddlužení, se rozumí jak věřitel, který nehlasoval („zdržel se hlasování“) tím, že zůstal zcela nečinný (nevyužil možnosti hlasovat mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů se nedostavil), tak věřitel, který svou „aktivitu“ navenek projevil jen ...

Vydáno: 22. December 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 754/2015

Úkonem směřujícím k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, kterým se přerušuje promlčecí lhůta ve smyslu § 70 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, je takový úkon, jehož cílem je vybrat nebo vydobýt daňový nedoplatek. Za takové úkony proto nelze považovat úkony oprávněné směřující ke zjištění pobytu povinné, jejího majetku, informací o jejím podnikání ...

Vydáno: 16. December 2015

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR