JUDIKATURA - Insolvenční právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 1721/2016

Povinnost soudního exekutora vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty povinného dlužníka celé vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce nastupuje i tehdy, byl-li insolvenční návrh odmítnut pro procesní vady, avšak před nabytím právní moci takového usnesení do řízení řádně vstoupil další insolvenční navrhovatel, a na základě jeho návrhu byl zjištěn úpadek povinného.

Vydáno: 18. August 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSCR 55/2014

Skutečnost, že dlužník je členem spořitelního družstva, nečiní ze spořitelního družstva samo o sobě osobu, u které je ve smyslu ustanovení § 59 odst. 2 insolvenčního zákona důvod pochybovat o její nepodjatosti coby člena věřitelského výboru dlužníka.

Vydáno: 31. May 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 41/2014

Dokud exekuční soud v exekučním řízení, případně insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí.

Vydáno: 30. June 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2908/2014

Z R 59/2004 je zjevné, že odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení lze na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaný vznesením námitky promlčení brání. Proto pro závěr, zda vznesení námitky promlčení ohledně náhrady škody za zaniklé věci, jež byl žalovaný povinen vydat do konkursní podstaty, odporuje dobrým mravům, není sama ...

Vydáno: 28. July 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSCR 24/2014

Platí, že obnovilo-li se právo ohlášeného společníka veřejné obchodní společnosti vykonávat funkci insolvenčního správce jako fyzická osoba, je skutečnost, že veřejné obchodní společnosti, jejímž jediným ohlášeným společníkem taková fyzická osoba byla, zaniklo právo vykonávat funkci insolvenčního správce, důvodem k odvolání veřejné obchodní společnosti z funkce insolvenčního správce konkrétního dlužníka ve smyslu § 31 insolvenčního zákona.

Vydáno: 28. April 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2011/2014

Spor (o právo přednosti uspokojení) mezi věřiteli téže skupiny (třídy) nepovažuje insolvenční zákon za spor o pořadí pohledávky, jak je definován v § 195 insolvenčního zákona. Pro zajištěné věřitele to platí tím více, že (obdobně, jako tomu bylo v konkursních poměrech podle § 28 odst. 3 ZKV), pořadí, v jakém mají být uspokojeni v rámci dané skupiny (zajištěných věřitelů), mají-li ...

Vydáno: 28. April 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 67/2014

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou ve smyslu ustanovení § 111 odst. 3 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. prosince 2013) vůči věřitelům neúčinné za předpokladu, že byl posléze zjištěn úpadek dlužníka.

Vydáno: 29. February 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4269/2014

Věřitel, který (ač tak mohl učinit) v propadné přihlašovací lhůtě nepřihlásil pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nemá podle § 98 a § 99 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy (způsobené nedobytností pohledávky) vůči osobě uvedené v § 98 odst. 2 insolvenčního zákona, která ve smyslu ustanovení § 98 odst. 1 insolvenčního zákona ...

Vydáno: 17. December 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 61/2015

I podle ustanovení § 2 písm. g/ insolvenčního zákona ve znění účinném před 1. lednem 2014 platilo, že pro účely uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka byl za zajištěného věřitele pokládán věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen (pouze) zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo ...

Vydáno: 11. November 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 110/2015

Příslušenství pohledávky (byť vzniká později, právní mocí soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná.

Vydáno: 30. November 2015

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR