JUDIKATURA - Civilní proces

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 55/2013

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá ...

Vydáno: 27. August 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 4616/2010

Z toho, že zákon "mlčí" o poučovací povinnosti soudu ve vztahu k předpokladům, za nichž nastává tzv. koncentrace řízení, a o jejích účincích při předvolávání účastníků k přípravnému jednání nebo k prvnímu jednání nebo že tuto poučovací povinnost "nezmiňuje" v souvislosti se skončením prvního jednání, které bylo ve věci nařízeno, popřípadě se skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení ...

Vydáno: 04. September 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2288/2012

Usnesení soudu vydané v občanském soudním řízení je listinou vydanou soudem České republiky; k tomu, aby bylo veřejnou listinou, nepostačuje, aby bylo vydáno v mezích pravomoci soudů (§ 7 občanského soudního řádu), nýbrž je zapotřebí, aby splňovalo všechny požadavky, které pro ně předepisuje zákon, popřípadě jiné obecně závazné předpisy vydané na základě zákona. Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k ...

Vydáno: 02. July 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2425/2011

Pokud se účastník řízení s obsahem doručované písemnosti seznámil, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, ztrácí význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující vždy je, zda se předmětná písemnost dostala do rukou adresáta. Z platné právní úpravy přitom nevyplývá neúčinnost takového doručení.

Vydáno: 27. March 2013

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11

Ústavní soud se vzhledem k námitkám stěžovatelky musí vyjádřit i k výši přiznané náhrady nákladů řízení. Ta má obecně, jak shora naznačeno, kompenzovat účelně vynaložené náklady zvítězivšího účastníka řízení při uplatňování nebo bránění svého práva. V řízeních, uvedených v bodě 27 shora, je typické, že tyto náklady jsou vzhledem ke všem okolnostem nižší, než jak jejich náhradu paušálně stanoví právní ...

Vydáno: 29. March 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 5197/2009

Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat ani z hlediska námitky, že odvolací soud se dostatečně nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání, jež je podřaditelná pod dovolací důvod vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., když dovolatelka neformulovala žádnou otázku, jež by se týkala ...

Vydáno: 29. November 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3352/2009

Dovolatelé namítají, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť omluva žalovaného z jednání soudu prvního stupně byla důvodná i včasná a žalovaná 2) se z tohoto jednání neomluvila, protože předpokládala, že jednání bude s ohledem na omluvu žalovaného 1) odročeno. V řízení byl žalovaný 1) zastoupen advokátem, který podáním doručeným soudu 28. 6. 2007 omlouval neúčast z ...

Vydáno: 22. August 2011

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3227/07

Rozhodčí řízení, jak bylo shora uvedeno, je druhem civilního procesu. To však samo o sobě vůbec neznamená, že soudy mohou do rozhodčího řízení libovolně zasahovat. Právní řád dává stranám možnost, aby rozhodčí smlouvou derogovaly pravomoc soudu a založily pravomoc rozhodce, jenž bude v jejich věci nalézat právo a výsledek této činnosti promítne do autoritativního rozhodnutí - rozhodčího nálezu. Uzavření smlouvy ...

Vydáno: 08. March 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1488/2003

Smyslu a účelu institutu vedlejšího účastenství a povaze dovolacího řízení jako řízení o mimořádném opravném prostředku, ve spojení s absencí výslovné úpravy aktivní legitimace vedlejšího účastníka podat samostatně dovolání, tak odpovídá závěr, podle něhož vedlejší účastník není k podání dovolání samostatně oprávněn; dovolání v této věci proto nebylo subjektivně přípustné.

Vydáno: 27. November 2003

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 523/02

Ústavní soud se proto domnívá, že odvolací soud, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně z jiného důvodu, než byl důvod zamítnutí žaloby soudem prvního stupně, aniž by před vydáním potvrzujícího rozsudku seznámil účastníky řízení se svým právním názorem - odlišným od právního názoru soudu prvního stupně, a neumožnil jim se k němu vyjádřit, v podstatě porušil zásadu dvojinstančnosti řízení, a ...

Vydáno: 21. January 2003

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR