JUDIKATURA - Civilněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3210/2007

Typickým jednostranným adresovaným právním úkonem (§ 34 obč. zák.) směřujícím ke vzniku dvoustranného právního úkonu (smlouvy) je návrh na uzavření smlouvy (§ 43a odst. 1 obč. zák.). U smlouvy, pro niž zákon předepisuje písemnou formu, musí mít podle výslovného znění § 46 odst. 2 obč. zák. písemnou formu i oferta. Podle § 40 odst. 3 obč. zák. je pak písemný ...

Vydáno: 30. October 2009

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 As 42/2007

Soudní ochrany plynoucí z práva k ochranné známce se její vlastník může dovolávat pouze pro třídu mezinárodního třídění výrobků a služeb, pro niž má ochrannou známku zaregistrovanou. Ochrany jiných tvrzených práv se u správního soudu již nemůže účinně domáhat, a to i přesto, že by svou ochrannou známku fakticky používal i pro jinou třídu mezinárodního třídění výrobků a služeb, než ...

Vydáno: 06. December 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 861/2006

K odškodnitelné újmě na straně poškozeného přitom může dojít i tím, že v důsledku pozdějšího porušení právní povinnosti se náklady, dříve vynaložené za určitým účelem, stanou náklady vynaloženými zbytečně (aniž se dostavil s nimi očekávaný výsledek) a jsou tudíž skutečnou škodou, která je v příčinné souvislosti s porušením právní (smluvní) povinnosti škůdcem (srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze ...

Vydáno: 22. April 2008

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 818/2005

Ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí.

Vydáno: 25. January 2006

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 2146/2000

Z toho je zřejmé, že vlastníku věci vzniká škoda jejím poškozením (případně úplným zničením či ztrátou) i tehdy, nezaplatil-li k okamžiku poškození třetí osobě úplatu za nabytí věci zčásti či zcela, a to bez ohledu, zda tomu tak bylo v souladu s ujednáním o splatnosti této úplaty nebo v důsledku porušení platební povinnosti.

Vydáno: 24. January 2001

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 379/2001

Závěr, podle kterého se poškozený může dovolávat (za účelem prokázání existence protiprávního úkonu) porušení smluvní povinnosti, totiž lze učinit nejen v případě, že je škůdcovým spolukontrahentem (druhou smluvní stranou). K naplnění uvedeného předpokladu postačuje, že je prokázáno, že příslušný subjekt (škůdce) sice porušil povinnost ze smlouvy, kterou uzavřel s jinou osobou než s poškozeným, že však závazek, k jehož porušení ...

Vydáno: 25. March 2003

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1641/2006

Není proto správný názor odvolacího soudu, že nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, musí jej věřitel před tím, než od uzavřené smlouvy odstoupí, upomínat (vyzývat) o splnění dluhu či mu sdělit (oznámit) délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu, navíc, že věřitel tak musí učinit písemnou formou s tím, že „účinky tohoto projevu věřitele nastávají ve ...

Vydáno: 31. October 2006

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1514/2007

Činnost žalovaného je realizací provozu služeb, kde z § 32 zákona č. 258/2000 Sb. vyplývá přímý zákaz překračovat hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněné prostory uvedené v § 30. Jestliže žalovaný tyto limity pro chráněné venkovní a vnitřní prostory staveb překračuje, nelze upřít opodstatněnost závěrům nalézacích soudů, jestliže s touto skutečností spojily úvahu o tom, že se jedná ...

Vydáno: 24. June 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 371/2007

Rozhodující je, zda vzhledem k místním a časovým souvislostem bylo možno rozumně požadovat, aby žalobci, jimž hrozila ztráta zisku ze smlouvy o dílo, provedli práce za pomocí náhradních přístrojů. Naopak, měli–li takovou možnost, avšak nevyužili ji, např. proto, že se sami rozhodli polní práce neprovést, šlo by o další příčinu ušlého zisku z neuskutečněné smlouvy o dílo. Odvolací soud se ...

Vydáno: 17. June 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 4873/2007

Uvedené závěry jsou použitelné též ohledně souhlasu právního předchůdce s podnájmem bytu. Rovněž k podnájmu bytu nájemcem je třeba souhlasu pronajimatele, neboť § 719 odst. 1 obč. zák. stanoví, že pronajatý byt nebo jeho část lze přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem pronajimatele. Závazek právního předchůdce strpět podnájem ...

Vydáno: 30. September 2009